"Lorie Hope, která pracovala třeba pro americkou HBO, už píše scénář, ale o režii a hercích se teprve jedná. Takže nemohu použít žádná závazná jména," řekl Mrnka. Nicméně naznačil, kdo by se mu líbil v hlavní roli: Annette Benningová, Meryl Streepová, Emma Thompsonová či Cate Blanchettová.
Mrnka pochází z Blešna u Hradce Králové; v sousední vsi Běleč přišel na svět manžel Milady Horákové Bohuslav Horák, který 27. září 1949 unikl zatčení a emigroval. Zprávu o popravě své ženy slyšel v červnu 1950 v uprchlickém táboře v Německu, později se dostal do Států. Dcera Jana se za otcem směla poprvé podívat až roce 1965; tři léta poté tam zůstala natrvalo.
"Paní Kánskou jsem oslovil přes doktorku Šimůnkovou z Národního archivu na Chodově, kde jsme dělali průzkum o procesu s Miladou Horákovou. Je to už několik let, já jsem tehdy žil v australském Sydney, kde jsem po studiu založil produkční firmu," vzpomíná Mrnka.
Dceři Milady Horákové napsal, ona ho pozvala k sobě do Washingtonu a po rozmluvě s ním souhlasila, že projekt podpoří. "Paní Kánská i její manžel byli velice přívětiví a moc mi pomohli, dostal jsem rodinné podklady, ke kterým nemá nikdo jiný přístup, což dalo našemu filmu nový rozměr," dodává producent, který se na scénáři rovněž podílí.
Gottwald i Einstein
Mrnka, který se svou firmou Loaded Vision Entertainment pracoval pro australský trh i americké společnosti Warner Bros. či NBC, se Miladu chystá natáčet za rok či za dva – v Praze, ve východních Čechách a částečně možná i ve studiích v Los Angeles. Záleží to na koprodukčních smlouvách. Ale finance přicházejí ze Států a z Austrálie, takže australsko-americké bude z větší části zřejmě také obsazení.
"Jedna role tam možná bude jako vystřižená pro Ivanu Chýlkovou, ale zatím jsem ji ani neoslovil, scénář se přepisuje, nemá ještě konečnou podobu," zdůrazňuje Mrnka. Nicméně alespoň v hrubých obrysech už je jasné, jaký úsek života Horákové film obsáhne a které další postavy dějin oživí, aniž by použil archivní záběry.
Krátce se vrátí do předválečné doby i k pěti letům války, která Horáková odsouzená původně na doživotí strávila v koncentračních táborech. Hlavní část filmu se však odehraje po válce v období, jež vedlo k jejímu zatčení.
"Sice se zaměřujeme na její osobní příběh plný lásky, ale také ukážeme, jak se komunisté chovali, jaké měli taktiky a metody výslechů ve vězení, mnohdy horší než nacistické. Připomeneme strach panující v tehdejším Československu a samozřejmě se objeví i klíčové osobnosti doby: zavražděný Jan Masaryk, alkoholik Klement Gottwald a další," slibuje producent.
Nikdy nezapomenu
Film představí i vyhrocené chvíle: soud, popravu, marné protesty světových velikánů. "Bude tam například scéna, ve které Albert Einstein diktuje telegram, kde žádá o milost pro Horákovou a další odsouzené k trestu smrti," potvrzuje Mrnka.
"Před lety jsem viděl záznam z procesu s Miladou Horákovou. Nikdy nezapomenu na záběry, kde se obhajuje před soudem s úžasnou důstojností a odvahou. V té chvíli jsem si řekl, že by stálo za pokus ztvárnit její život. A čím déle na projektu pracuji, tím více si uvědomuji, jak významnou osobností byla nejen pro nás, ale v celosvětovém měřítku. Její názory byly moudré a na svou dobu velmi pokrokové. Jejím celoživotním mottem bylo pilně pracovat, rozhodnout se pro něco a být za svou pravdu připraven i zemřít," prohlásil Mrnka s úctou.
