Velkorysý scénický projekt, který v Česku čeká dvanáct repríz, by se měl v příštím roce objevit i v Itálii, Švýcarsku či v Rakousku. Producenti jednají o vystoupení ve Walesu.
"Chceme vzpomenout na lidi, kteří umřeli zbytečně ve válkách, a otevřít bránu k Mozartovi," řekl Landa, automobilový závodník a v současné době jeden z nejposlouchanějších zpěváků v Česku. "Není pravdou, že válka je někde daleko a že se nás netýká. Stačí jeden pořádný ekonomický otřes a je to tady. Je důležité mít sílu, ale válka jako prostředek komunikace nebo politiky je špatně. Mě to trápí, mně to vadí. I proto bude Rockquiem nahlas," prohlásil hudebník, který je supervizorem projektu.
Některé party klasických nástrojů převezmou elektrické nebo akustické kytary, do hry se zapojí rytmika, stejně jako početná Česká komorní filharmonie. Sólové party kromě Landy zazpívají Petr Kolář, Bohouš Josef či Lucia Šoralová. S pomocí baletu, ohňostrojů a světelných efektů má hodinové představení zasáhnout všechny smysly. Latinský text mše za zemřelé budou moci diváci sledovat v českém překladu.
Díky účasti Němce Stefana Wurze, který má na starosti hudební stránku projektu, a producenta Manfreda Schweigkoflera (Itálie) dostane Rockquiem mezinárodní rozměr. "Proč všechno přichází z Ameriky, když v Evropě máme spoustu témat?" ptal se Schweigkofler. "Mozart je velký Evropan, je to sjednocující evropská postava, která se v Praze prosadila. Máme možnost ukázat tuto veličinu mladým lidem."
"První, kdo mi otevřel oko, byl Miloš Forman s filmem Amadeus. Tenkrát jsem poprvé zaregistroval, že kromě punku nebo rocku existuje jiná hudební dimenze. Je mi líto, že opera nebo vážná hudba se vzdaluje vnímání běžných diváků. Já bych si Mozarta neposlechl, kdybych neviděl Amadea," dodal Landa.
Daniel Landa: Netrpí bigbeat ani Mozart |
Zpěvák Daniel Landa je supervizorem projektu Rockquiem, sám vystoupí v šesti jeho reprízách. Jste uveden jako supervizor, co tahle role obnáší? V překladu je to tatínek. U mě se sbíhají všechny nitky, všechna zásadní rozhodnutí budu činit já. Doufám, že jich bude co nejméně. Samozřejmě se budu držet v souladu se všemi tvůrci. Tu a tam sáhnu do hudby, choreografie nebo si zazpívám. Mé tatíkovství spočívá v tom, že Rockquiem vstoupí na svět tak, jak se líbí mně. Bude Rockquiem nahlas? Nesmí být tak nahlas, aby zničilo zvuk klasických nástrojů. Představení bude malinko tišší než klasické bigbeatové koncerty, aby housle i sbory dostaly prostor. Má to být harmonie. Přikomponujete si něco k Mozartovi? Jsou přikomponovány ruchy, maximálně vytvoříme další zvukové spojnice. Do Mozarta bychom chtěli zasahovat minimálně. Už třicet let se rocková muzika snaží o kontakty s klasikou. V čem vidíte styčné body? Styčný bod je v myšlence skladby Requiem, která mě zaujala. Pak není důležité, jestli závodník zpívá nebo zpěvák závodí. Spojilo se něco nespojitelného a najednou je to rovina naprosto běžná, kterou nikdo nemůže zpochybnit. Přáli bychom si, aby bylo normální, že vážná hudba je podpořena kytarami. Netrpí bigbeat ani Mozart. Romantika, peklo, ráj, klasika, všechno se propojí jednou myšlenkou posledního soudu. Cítíte se v muzice jako Evropan? Propojování na politicko-ekonomické bázi je pro mě odlišené velmi tlustou čarou od propojování na občanské a lidské bázi. A o tom je naše práce. My spolu chceme spolupracovat. Italský, německý partner i my chceme dělat muziku, která vychází od nás. Amerických muzikálů a děl je tu přehršle. Proč muziku importovat, když ji můžeme sami exportovat? |
Fotografie z přípravy projektu Rockquiem. |
Fotografie z přípravy projektu Rockquiem. |
Fotografie z přípravy projektu Rockquiem. |
Fotografie z přípravy projektu Rockquiem. |