Rock for People v Plzni vládl Bill a Fixa

  • 2
Na nebi se honily těžké dešťové mraky, tu a tam je vystřídaly nesmělé paprsky slunce, a zvuk kytar se nesl až k nedaleké Rokycanské třídě. Ve Štruncových sadech v Plzni se konal první ročník hudebního festivalu Rock For People In The Town Of Gambrinus.

"Když už máš lístek, tak musíš mít tuhle pásku na ruce," oznámil významně jednomu z příchozích mohutný vousáč u vchodu do areálu a slepil oba konce kontrolního proužku těsně kolem jeho zápěstí. Na jeho výtku, aby mu netykal, pak vítězoslavně dodal: "Tak nebuď arogantní!" Onen mladý muž byl posléze vpuštěn a festival se rozrostl o další duši.

I když pořadatelé akce počítali s návštěvností až kolem dvou tisíc lidí, dokázalo si i několik stovek fandů vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Rozhodně jim k tomu pomáhala kvalitní muzika, protože se na pódiu objevily kapely, jako třeba Elvis Gott Superstar, Lety mimo, Hraczki, Znouzectnost a hlavní hvězdy večera Vypsaná fixa a Divokej Bill.

Ale lákavé byly i další atrakce, mezi nimiž se nabízela ochutnávka tradiční i méně tradiční festivalové kuchyně a hlavně premiérová novinka - městečko Gambrinus. Právě to vedle dění na hudební scéně přitahovalo pozornost lidí asi nejvíce, neboť za jeho nafukovacími branami se nacházely celkem čtyři vzdušné atrakce, v nichž mohli zájemci změřit své síly mezi sebou i individuálně a získat tak zajímavé ceny.

V největším obležení byla cvičná horolezecká stěna v podobě několikametrové nafukovací plechovky. Další zajímavou soutěží byl takzvaný equalizer, jehož princip byl postavený na tradiční přetahované. Velmi snadnou se zpočátku zdálo být i překonání brankaře v nafukovací bráně a vstřelení gólu, nicméně jeho profesionální um často předčil nadějně vypadající výkop míče. Poslední disciplínou pak byly stolní fotbálky.

Soutěžící dostávali za disciplíny razítka do hracích karet, za něž mohli obdržet zdarma pivo, CD nebo tričko. "I když se nemohu soutěží přímo účastnit, alespoň se dívám. Připadá mi to tady naprosto perfektní a samozřejmě tady zůstanu až do konce. Chci vidět Divokého Billa," okomentoval dění kolem sebe vozíčkář Tibor Rovacs, který do areálu přijel již v časném odpoledni.

Přilákat fanoušky k pódiu, se kapelám dařilo vždy úspěšně, ale nejvíce jich asi získala vystoupení skupin Vypsaná fixa a Divokej Bill. Pardubický kvartet se svojí tradiční energičností zahrál třeba písně 1982, Lunapark, či Uganda, která se stala i závěrečným přídavkem.

Štěpán Karbulka, zpěvák ze skupiny Divokej Bill, pak musel nedočkavé publikum v chladné noci před koncertem poněkud uklidňovat, neboť jeho spoluhráči měli trochu problémy s nazvučením. Sotva však zazněly tóny první skladby Šibenice, řady diváků se začaly rytmicky pohybovat a dávaly svým potleskem a výskáním radost, že se svých miláčků přeci jenom dočkaly. Kapela, která festival hudebně uzavírala, představila svůj tradiční repertoár, mezi nímž nechyběly ani písně Láska či Malování.

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

Festival Rock for People in the Town of Gambrinus. (22. května 2004)

,