RECENZE: Festival má královny. Queens of the Stone Age elektrizovali

Karel Gott na sebe sice strhnul maximální pozornost, ale neznamená to, že by byl zbytek programu třetího dne Rock for People k odzívnutí. I bez mistra by to byl rozhodně programově nejnabitější den festivalu, jehož dalším vrcholem se stalo charismatické vystoupení Queens of the Stone Age.

Přepnout při pěti minutách, které zbývaly na přeběh mezi dvěma velkými pódii, z gottovské retro nálady na tesknými tóny i zuřivostí pouště nasycený rock amerických Queens of the Stone Age, nebyl právě úkol pro začátečníky. Ale přestože kapela nemá v repertoáru šlágry na první dobrou, povznesenou náladu, kterou se projevovala v zákulisí, přenesla i do svojí soustředěné hry. Svou patrně nejznámější skladbu No One Knows z desky Songs for the Deaf nasadila hned jako druhou a otevřené prostranství pod pódiem, na které se stále sbíhali opozdilci, to kvitovalo s nadšením.

Rock for People, 3. den

90 %

4. července 2013

Místo konání: Festivalpark, Hradec Králové

Není třeba si nic nalhávat - Queens of the Stone Age jsou zvyklí hrát pro větší festivalové davy, než byl ten, který se na ně sešel na Rock for People. Stejně tak má u nás kapela pevnou fanouškovskou základnu, ale ne takovou známost, kterou by si zasloužila. Rozhodně to však neznamenalo, že by proto hraní flákala. Svoji hudbu zatěžkanou působivými bluesovými linkami dokázala i naživo předvést tak, že jí nešlo nepodlehnout, i když rozhodně nehraje prvoplánové šlágry.

První vrchol vyrovnaného koncertu přišel se skladbou I Wanna Make It wit Chu, v níž se Josh Homme opět projevil jako charismatický frontman, kterému se vyplatí viset na rtech, aby člověku neutekla ani jediná vtipná a přitom chytrá narážka.

Hudebnicky, pěvecky i energií výtečný koncert, který festivalový dav elektrizoval, měl jediný problém - byl příliš krátký na to, aby emotivní muzika Queens of the Stone Age stihla zapůsobit, jak by mohla, kdyby byl čas nechat si ji v sobě rozležet. Ten však, jak to má na dobrém festivalu být, nezbýval. Se závěrečnými tóny písně A Song for the Dead totiž už na druhém pódiu začínali britští Klaxons s připomínkou někdejšího fenoménu, o němž se psávalo pod značkou nu-rave. I jejich vystoupení publikum vzalo nadšeně. Kapela mu předvedla poměrně velké množství novinek, které chystá letos natočit na desku, oporou koncertu však byly zejména známé melodie Golden Skanks či It's Not Over Yet.

Jako Prodigy a Rage Against the Machine v šatně

Vzhledem k tomu, že večerní smršti předcházeli ještě indie rockoví Foals, kteří mají silné písničky, a uzavírala ho tanečně rocková smršť Modestep, byl Rock for People ve svůj třetí a zatím nejsilnější den dobrou hudbou doslova přesycený. Právě při Modestep to taky znělo, jako kdyby si tu dali sraz Prodigy a Rage Against the Machine a jamování v šatně se jim zvrhlo v open air vystoupení.

Koncerty svých letošních největších hvězd má Rock for People za sebou, ale ještě to není konec. Závěrečný den festivalu totiž pořadatelé vyhradili největším tuzemským kapelám a interpretům a čeká se, kolik nových návštěvníků s jednodenní vstupenkou asi koncerty Kabátu s bigbandem nebo Kryštofa přitáhnou. Už teď je ale zřejmé, že takřka bezproblémový ročník Rock for People nasadil letošní festivalovou laťku hodně vysoko.