Ilustrační foto | foto: Corbis, Profimedia.cz

Robbe-Grillet si hraje s realitou i se čtenářem

Tvůrčí principy, které Francouz Alain Robbe-Grillet prosazoval jako spisovatel i teoretik, považovali někteří už koncem 60. let za zastaralé.

Román Repríza je však dokladem, že i v současné době autor patří k nejvýznamnějším světovým prozaikům.

V roce 1957, kdy byly na světě dvě autorovy rané prózy Gumy a Žárlivost (česky vydané v letech 1964 a 1965), označil Robbe-Grillet tradiční způsob literárního vyprávění za nemožný.

Jako teoretik "nového románu" a autor esejů Za nový román (česky 1970) odmítá realistickou nápodobu skutečnosti a nahrazuje ji subjektivní perspektivou. Postoj k realitě, který prosazoval, je znát i ve scénáři ke kultovnímu filmu Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961).

Kam dospělo Robbe-Grilletovo zacházení se skutečností v díle Repríza, vydaném v roce 2001, když o životnosti principů "nového románu" už v letech 1968 a 1969 pochybovaly i takové osobnosti jako Roland Barthes či Michel Foucault?

Toulky rozděleným Berlínem
Román Repríza nás zavádí do Berlína zničeného válkou a okupovaného vítěznými mocnostmi. V roce 1949 sem přijíždí agent francouzské zpravodajské služby. Smysl úkolu, kterým je pověřen, mu není znám, jelikož nadřízení spoléhají na jeho slepou oddanost a informovali ho pouze o nezbytných jednotlivostech. Kromě toho jej váže k Berlínu zamlžená vzpomínka z dětství.

Film Loni v Marienbadu sugestivně zachytil bloudění těžko identifikovatelné mužské postavy zámeckými sály. Jako by jeho tvůrci chtěli ponechat diváka v nejistotě a škodolibě mu odpírali rozuzlení zápletky.

V románu Repríza je agentova cesta do Berlína vyčerpávající anabází, v jejímž ztvárnění si Robbe-Grillet rovněž pohrává se čtenářem. Nečekaný přechod z jedné okupační zóny do druhé, nejistota, na kterém nádraží to vlak vlastně zastavil, či protagonistovy obavy, zda se z peronu vrací do správného kupé – to vše spolu s motivem dvojníka dle principu "ten druhý jsem já" vytváří podivný topografický prostor města, rozděleného až do roku 1989.   

Politické odlišování dobra a zla autor zpochybňuje tam, kde je řeč o "protifašistických pseudoodbojářích". Na nejlepší tradici francouzské erotické literatury se sadomasochistickými prvky navazuje pasáž o výslechu mladičké prostitutky.

Spíše než jako "papež nového románu", jak bývá Robbe-Grillet nazýván, se autor podle mínění francouzských kritiků projevil v Repríze jako kníže Modrovous, provázející čtenáře tajuplným labyrintem světnic svého hradu.

Hra, ale cynická
Milan Kundera nachází kořeny evropského románu v humorné hravosti Rabelaisova díla Gargantua a Pantagruel. Rovněž při čtení Reprízy si uvědomujeme, že umělecká aktivita, důstojně označovaná jako "literární tvorba", je především hrou.

Hra tu však stejně jako u Kundery zahrnuje i cynický rozměr a nevyhýbá se zpochybnění jakékoli svátosti včetně samotného autora-vypravěče. Pozoruhodné jsou poznámky opatřené čísly, které Robbe-Grillet vkládá do textu a vysvětluje v nich třeba užití příslušného gramatického tvaru v té či oné větě.

Počínaje 70. lety měla přičiněním komunistů Robbe-Grilletova tvorba vstup na český knižní trh zakázán. Zasekl se i přísun informací o vývoji, jejž nový román prodělával i v dílech Nathalie Sarrautové, Michela Butora či laureáta Nobelovy ceny Clauda Simona.

Díky hovorům o postmoderně se jejich tvorba těšila v 80. letech v zahraničí nemalé pozornosti. Vyzdvihována byla hlavně fragmentárnost textů a autorská sebereflexe, označovaná jako příznačný rys postmoderního umění.

Vynikající překlad
Robbe-Grillet jako autor nestagnuje, nýbrž se vyvíjí. Do próz V zrcadle vzpomínek (1984) a Angelika aneb okouzlení (1987), stejně jako do románu Repríza, završujícího trilogii románových příběhů, pronikají autobiografické prvky. Ve srovnání s chladnou anonymitou raných autorových děl obsahuje trilogie cosi jako "lidský" rozměr.

Vynikající překlad Reprízy má jen jednu malou vadu: francouzsky "Thuringe" znamená Durynsko, nikoliv "Thurinsko". Oceněníhodná je informace o autorovi i grafická úprava Borise Myslivečka. Ze současných francouzských prozaiků k nám nakladatelství Motto dováží hlavně Pascala Brucknera, Atlantis Benoita Duteurtra, nový kůň Odeonu se jmenuje Jean-Paul Dubois.

Concordia opustila francouzského klasika Sada a topí se v okrajových tuzemských záležitostech. Vydává-li Host Robbe-Grilleta, na rozdíl od ostatních zbytečně neexperimentuje. Jen dohání, co bylo zanedbáno. O to větší mu patří dík.

ALAIN ROBBE-GRILLET: Repríza
Přeložil Marek Sečkař,vydal Host, Brno 2006,192 stran, doporučená cena 229 korun.
Hodnocení MF DNES: