Mandala patří k hlavním tajným symbolům tibetského buddhismu. V sanskrtu znamená slovo mandala "kruh". Vytváření mandaly je obřad, při kterém pomocí nesčetných symbolů vzniká obraz vesmíru. K obřadu jsou prostřednictvím lámů přizvána božstva, jejichž symboly jsou znázorněny uvnitř mandaly.
Mandala se tvoří v předem určený den na vybraném místě a jejímu vzniku předcházejí meditace. Tento geometrický trojrozměrný celek, který je spojen se světem, vyrůstá pod rukama lámů několik dní. Na konci rituálu jsou božstva přítomná v mandale požádána, aby ji opustila a mandala je na důkaz pomíjivosti zničena. Není však zničena v pravém slova smyslu, ale je obětována.
Barevný písek (obsahující jemné materiály a mnohdy drcené drahokamy), kterým je mandala tvořena, se vsype do kovové trubičky a velice přesným odsypáváním přes úzké hrdlo se pak kreslí. Po dokončení mandaly je písek smeten doprostřed mandaly a nasypán do vázy a celý rituál je ukončen nasypáním písku do jezera nebo řeky. Mandala je tak obětována božstvům, jejichž sídlo je právě ve vodách.V Tibetu se nejčastěji používá rituál mandaly Čänräzig - "Ten, jenž shlíží dolů".
Mniši, kteří přijeli do Prahy v rámci dní věnovaných Tibetu, provedli již zmíněný obětní rituál mandaly Čänräzig. Tento rituál obvykle trvá deset dní, ale pro nedostatek času byla mandala v Komunikačním centru Linhartovy nadace hotova během pěti dní. Poslední den se konal průvod, který doprovodil mnichy k Mánesu, kde byl písek vysypán do Vltavy.
Proces vytváření mandaly je tajný a po celou dobu obřadu je mandala až do poslední chvíle zakryta. V Praze byl však celý obřad veřejný, takže se lidé účastnili i posvátného vysypávání písku do mandaly. Zpřístupněním celého rituálu se Praha stala svědkem jednoho z nejtajnějších symbolů tibetského světa.
 Slavnostní obřad vsypávání písku do Vltavy |
