Riefenstahlová brání instruktážnímu uvádění svých filmů

  • 3
Krátce před svými 100. narozeninami se stará o rozruch kontroverzní německá režisérka Leni Riefenstahlová, která ve 30. a 40. letech minulého století točila pověstné propagační filmy na objednávku nacistického režimu. "Velká dáma" německé kinematografie nejnověji zakázala státnímu archivu, aby půjčoval některé její snímky k předvádění doprovázenému vědeckými komentáři a vysvětlovací kampaní.

Spolkový archiv pořádá ve spolupráci s historiky dlouhodobou přehlídku snímků Riefenstahlové v berlínském kulturním stánku Urania. Pod titulem Harmonický heroismus se zájemci mohou seznamovat se stěžejními propagandistickými díly, která nejsou v běžné distribuci. Přehlídku, kterou označuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung za "perlu" berlínského kulturního života, dosud navštívilo přes 10 tisíc lidí.

"Riefenstahlové vadí komentáře, kterými filmy opatřujeme," považuje za důvod zákazu historik Bernd Soesemann. Nelíbí se jí ani přednášky a diskuse, které se k filmům pořádají a uvádějí je do historických souvislostí. "Stop" se týká jejích snímků Slavnost národů a Slavnost krásy. 

Nesporně nadaná filmařka a fotografka Riefenstahlová je dodnes terčem kritiky za to, že se za nacistické éry podepsala jako autorka pod filmy zasvěcené norimberským sjezdům Hitlerovy strany NSDAP (Triumf víry a Triumf vůle), wehrmachtu (Den svobody) a nacisty zneužitým olympijským hrám 1936 v Berlíně (Olympia, Slavnost národů a Bohové stadiónu). Po válce byla považována za nacistickou umělkyni a musela čelit řadě procesů. Filmařka oslavovala ideál nadřazené rasy a "vůdce" Adolfa Hitlera, který ji nejen pro její filmy obdivoval. "Umění nikdy nesloužilo tak důsledně ideologii rasové nesnášenlivosti," napsal o snímcích list Die Welt.

Riefenstahlová si ale nepřeje ani uvedení "olympijských" filmů v původní nekorigované verzi. Nedávno oznámila, že o svém stoletém jubileu 22. srpna hodlá představit nový film o podvodním světě Indického oceánu. K tomuto neutrálnímu snímku se uchýlila v důsledku kampaně proti svým politicky laděným dílům. V roce 1973 se začala učit potápět a od té doby fotografuje podvodní svět.

Nový film Podvodní imprese je výsledkem více než 2000 sestupů, které filmařka podnikla v letech 1974-2000. Motivován věčným hledáním dokonalé krásy představí krásu atolů a ryb.

Ještě před pár týdny se opět potápěla u břehů ostrovů Maledivy, i když už má potíže s dechem. Po operacích páteře také trpí bolestmi a hodně proleží v posteli. "Je mi moc špatně," říká. Před necelým rokem se svěřila, že každých osm hodin bere kvůli nesnesitelným bolestem infúzi morfia.

Na otázku, čeho dnes nejvíce lituje, filmařka říká: "Toho, že jsem potkala Hitlera." Přiznává ale, že ji "vůdce" zpočátku uchvacoval. O diktátorovi prý začala pochybovat až v roce 1937, kdy slyšela jeho vystoupení o "zavrženém" umění, jak nacisté definovali umělecké počiny, které nezapadaly do jejich propagandistické koncepce.

Leni Riefenstahlová na frankfurtském knižním veletrhu.

Leni Riefenstahlová na frankfurtském knižním veletrhu.

Leni Riefenstahlová na frankfurtském knižním veletrhu.

,