Pojetí opery, ve kterém se Wagner věnoval zápasu duše a těla, bylo prý "drastické". Režisér Burkhard Kosminski totiž svou první operní inscenaci zasadil do doby nacistického režimu a vzniku Německé spolkové republiky. Z bájného Tannhäusera učinil nacistického zločince.
Během předehry, která ukazuje zabíjení v plynové komoře, se herec ztvárňující Tannhäusera nahý noří do kříže sestaveného se skleněných kostek. Ty se následně zaplní mlhou. Ve Venušině sluji, u Wagnera doupěti tělesných rozkoší, se na jevišti odehraje střelecký masakr. Venuše v nacistické uniformě se svými přisluhovači z jednotek SS pobijí rodinu a přinutí Tannhäusera rovněž vraždit.
Zpěvák a šéfdirigent Axel Kober sklidil velký aplaus, režiséru Kosminskému, jakmile se objevil na jevišti, se ale dostalo jen rozzuřeného bučení. Mezi reakcemi publika se objevovala slova jako "urážka" či "noční můra". Kosminski se stal terčem hněvu některých diváků i na následné oslavě premiérového vystoupení, takže ředitel opery Christoph Meyer musel hosty vyzývat ke klidu. Podoba opery vyvolala bouřlivé diskuze již v době zkoušení.
Wagner žil v letech 1813 až 1883. Ve svých spisech se projevoval antisemitsky. Byl oblíbeným skladatelem německého nacistického diktátora Adolfa Hitlera.
