Jde o středobod celoročních oslav 40. výročí založení legendární scény. "První premiéru jsme načasovali přímo na 15. března. V ten den roku 1968 divadlo prakticky vzniklo," uvedl umělecký šéf Vladimír Morávek.
Tálská se rozhodla inscenovat dva mýty z Rukopisu královédvorského. Jak říká, půjde zejména o lyrické zpěvy, ale i smyšlené bitvy. Ze známého podvrhu vybrala kupříkladu klání slovanského vojska vedeného Jaroslavem ze Šternberka s tatarskými nájezdníky.
"Jde o stěžejní mýtus Rukopisu královédvorského. Vnímám ho jako boj křesťanské Evropy a Východu, což je aktuální i dnes," poznamenala Tálská. Jednotlivé části představení jako Kytice, Záboj, Jahody, Jelen, Kruvoj, Ludiše a Jaroslav propojila vyprávěním chóru pěti stařen.
Tálská na velkém jevišti Divadla Husa na provázku spojí dva soubory - místní herce doplní mladými adepty herectví ze svého Studia Dům. Hudbu k inscenaci napsal Miloš Štědroň, který účinkujícím také podal výklad o historickém pozadí padělku.
"Evě jsem oba rukopisy už dávno doporučoval. Je to bomba, která způsobila, že jsme se stali českým národem," míní skladatel. Na vylhaných mýtech totiž vznikla novodobá česká kultura a nacionalita.
"Miloš měl původně vizi, že látka je velkolepá sranda. Já si řekla, že k textu přistoupím jako všichni badatelé typu Dobrovského, kteří chtěli zejména povzbudit národ," dodala Tálská.
Dobrovský přitom paradoxně záhy věděl, že rukopisy jsou falešné. Slavná je jeho věta, kterou mimořádný muž pronesl po tříhodinovém bádání na texty rukopisů: "To udělal buď Hanka, nebo Jungmann mně na potvoru!"
Autory Rukopisů, které byly "objeveny" v roce 1817, jsou pravděpodobně vlastenci Václav Hanka a Josef Linda. Chtěli prostřednictvím podvržených pramenů přispět k hrdosti Čechů na vlastní minulost. Královédvorský rukopis se hlásí do 13. století, nejznámějším textem je právě báseň o vítězství Jaroslava ze Šternberka u Olomouce.
Rukopis zelenohorský by v případě své pravosti byl nejstarší česky psanou památkou vůbec. Hlásí se dokonce do doby ještě před přijetím křesťanství.
"Dílo falzifikátorů dodalo českému národu v kritické chvíli jeho existence novou ideologii a filozofii. Rukopisy tak zachránily novodobý český národ," zdůrazňuje autor hudby a muzikolog Štědroň.
Lyrické pasáže Rukopisu královédvorského ho prý vedly k hudebnímu minimalismu. Na jevišti se objeví pětičlenný orchestr a ve zhudebněných básních budou znít dvě violoncella, housle, trubka a bicí. "Jako hudebník se vracím kamsi do české mytologie. Jdu cestou struktur i starých hlasových technik," uzavírá Štědroň.
