"Znovu jde o komedii, ale pod ní jsou ještě další vrstvy. Alespoň doufám," řekl po první projekci Romingu, který do kin vstoupí v poslední májový den.
Nad scénářem Marka Epsteina jste říkal – Mám v ruce velkou látku, neudělám-li z ní velký film, bude to jen a jen moje vina. Vznikl velký film? A kdo to posoudí?
Shrnu si všechny hlasy. Zeptám se herců – zatím se mnou sedí u jednoho stolu, takže to snad nedopadlo tak špatně. Přečtu si recenze, dám na diváky, kteří za naši odvahu odpovědí vlastní odvahou koupit si lístek. Ale sám to nerozhodnu, navždy jsem odsouzen k tomu být s každým svým dalším filmem nespokojen.
Romingu se říká příběh o cestě, na niž se vydají otec, syn a rodinný přítel, podle mě však vypráví hlavně o mužském přátelství...
... souhlasím, ale taky o svobodě.
Prozraďte, co je na přátelství mezi muži tak jedinečného?
Je silné tím, že nemá tendenci zanikat tak rychle jako přátelství žen. Není to sezonní pouto, v krizi se posiluje. Nekoroduje žárlivostí. A patří k němu humor, vzájemné škádlení a pošťuchování, jaké předvádějí Bolek Polívka a Marián Labuda nejen na plátně, ale i mimo kameru. Typická mužská ješitnost se tu projevuje legračním způsobem.
Znamená to, že na takové pánské jízdě se muži cítí svobodnější?
Málokdy jsou tak upřímní jako sami mezi sebou. Každý se kasá, ale každý se taky klidně shodí. Ovšem to všechno trvá jen do okamžiku, než do místnosti vstoupí žena: v tu chvíli se začnou předvádět, natřásat si peří. Což z ženského pohledu musí působit směšně, závidím ženám, jak se tím mohou bavit.
V Romingu se však vedle smíchu objeví i stín smrti. Byl jste zase v pokušení, stejně jako v Účastnících zájezdu, některou postavu zabít?
Vždy, když točím komedii, tak mě napadne, že v ní někdo umře. Říkám tomu podle známé pohádky sekyrková polévka – smrt je sekyra, ke které do hrnce přidám ostatní přísady – a pak tu sekyrku vytáhnu.
Kde je "víc Vejdělka", v Účastnících zájezdu, nebo v Romingu?
Když ty dva filmy položíte přes sebe, tam, kde se překrývají, to jsem já. Příště snad vytáhnu zase další barvu, ale základní zůstává běloba, podle její dávky je film světlejší, nebo sytější, Účastníci byli řekněme bledě modří, Roming má červenou barvu temperamentu.
A příběh jedné prezidentské milosti Václav, který právě točíte? Jaký bude ten?
Barvu zatím nevím, ale bude mít ještě větší rozpětí mezi legrací a vážností.
