"A byli to přitom mladí vesměs pod dvacet, nikoli obvyklé festivalové publikum." Den úplňku, poetická fantazie o cestě Ruskem napříč časem, má přitom punc typicky festivalového díla. "Tehdejší šéf Mosfilmu měl peníze na tři filmy, roztočil dvě komedie a chybělo mu něco na reprezentaci," vysvětlil s úsměvem Šachnazarov, jenž nyní Mosfilm vede.
Za omezené peníze studia sám netočí - nechává je prý těm potřebnějším, hlavně mladým. "Nemůžu říct, že by hladověli, ale protože finance na film chybějí, utíkají do televize a k reklamě." Osobně žádnou reklamu nenatočil, přestože mu ji Andrej Končalovskij, slavný kolega působící ve Spojených státech, nabízel. "Šlo o reklamu na nějaký lék; nejdřív jsem kývl, ale pak mi přinesl velmi přísný rozpis, záběr po záběru, vteřina po vteřině, a povídá: Podle toho to prostě natoč, a hlavně nepřemýšlej. A k tomu jsem se už neodhodlal." Šachnazarov se přátelí rovněž s druhým filmařem z této proslulé rodiny - Končalovského bratrem Nikitou Michalkovem. Vehementně podporoval také jeho volbu do čela ruského svazu filmařů. Na členském sjezdu prý spolu patřili k nejmladším, věkový průměr ruských filmařů činí jedenašedesát let. "Michalkov tu byl zvolen prvním tajemníkem a já pořád věřím, že bude užitečný, byť mu někteří vyčítají, že moc změn zatím neudělal." Ruská kinematografie zažívá těžké časy, Šachnazarov sám však problémy se sháněním peněz nezažil. "Zastávám stejnou filozofii jako Athos ze Tří mušketýrů: když ostatní hledali peníze na výstroj, Athos ležel na pohovce a čekal, až spadnou z nebe." Když chystal snímek Carův vrah, "kde se vzal, tu se vzal", přišel britský producent - film pak vznikl v ruské i anglické verzi. U Americké dcerky zase Švýcaři trvali na americkém herci; tak je vyměnil za přítele z Kazachstánu, který "náhodou zbohatl" a hledal film, do nějž by vložil peníze. "Vždyť vám říkám, že Rusko je země zázraků."
Za omezené peníze studia sám netočí - nechává je prý těm potřebnějším, hlavně mladým. "Nemůžu říct, že by hladověli, ale protože finance na film chybějí, utíkají do televize a k reklamě." Osobně žádnou reklamu nenatočil, přestože mu ji Andrej Končalovskij, slavný kolega působící ve Spojených státech, nabízel. "Šlo o reklamu na nějaký lék; nejdřív jsem kývl, ale pak mi přinesl velmi přísný rozpis, záběr po záběru, vteřina po vteřině, a povídá: Podle toho to prostě natoč, a hlavně nepřemýšlej. A k tomu jsem se už neodhodlal." Šachnazarov se přátelí rovněž s druhým filmařem z této proslulé rodiny - Končalovského bratrem Nikitou Michalkovem. Vehementně podporoval také jeho volbu do čela ruského svazu filmařů. Na členském sjezdu prý spolu patřili k nejmladším, věkový průměr ruských filmařů činí jedenašedesát let. "Michalkov tu byl zvolen prvním tajemníkem a já pořád věřím, že bude užitečný, byť mu někteří vyčítají, že moc změn zatím neudělal." Ruská kinematografie zažívá těžké časy, Šachnazarov sám však problémy se sháněním peněz nezažil. "Zastávám stejnou filozofii jako Athos ze Tří mušketýrů: když ostatní hledali peníze na výstroj, Athos ležel na pohovce a čekal, až spadnou z nebe." Když chystal snímek Carův vrah, "kde se vzal, tu se vzal", přišel britský producent - film pak vznikl v ruské i anglické verzi. U Americké dcerky zase Švýcaři trvali na americkém herci; tak je vyměnil za přítele z Kazachstánu, který "náhodou zbohatl" a hledal film, do nějž by vložil peníze. "Vždyť vám říkám, že Rusko je země zázraků."
