Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jen jednou se vzdal. Když točil Most u Remagenu za ruské invaze

  4:58aktualizováno  4:58
Režisér King Konga či Skleněného pekla John Guillermin, mistr katastrofického a válečného žánru, který zemřel ve věku 89 let, měl pověst pedanta, jenž zásadně nikomu neustupuje. Jako profesionál musel jen jednou vyklidit pole: u nás v roce 1968.

Narodil se v Londýně francouzským rodičům a dovedl to až do první ligy Hollywoodu. „Neexistuje větší požitek než ze vzrušujícího filmu na velkém plátně. Snad jsem pár takových natočil,“ doufal tvůrce.

Režisér John Guillermin

Režisér John Guillermin

Proslavil ho King Kong s Jessikou Langeovou v roli opičákovy lásky, detektivka Smrt na Nilu s Peterem Ustinovem coby Poirotem či thriller z hořícího mrakodrapu Skleněné peklo, ve kterém se potkali Steve McQueen, Paul Newman a na Oscara nominovaný Fred Astaire.

Nicméně režisérovou doménou zůstávaly válečné filmy, počínaje Modrým Maxem a konče slavným Mostem u Remagenu, jehož tuzemské natáčení přerušila invaze. Bylo to bizarní: v Davli ráno 21. srpna čekali na natáčení čeští studenti ve stejnokrojích americké armády i komparz v německých uniformách – hráli tu i Jan Schánilec, Vít Olmer či Rudolf Jelínek; vtom přijely ruské tanky, jejichž posádky nevěřícně zíraly na „nepřítele“.

Podle pamětníků nebylo ke skutečnému konfliktu daleko, těžko se totiž vysvětlovalo, že jde jen o film. Sovětský svaz si nakonec dělal z přítomnosti Hollywoodu propagandistický štít, hlásal, že američtí vojáci i jejich zbraně jsou pravé, což dokazuje, že se Československo zaprodalo Západu.

Z filmu Skleněné peklo

Z filmu Skleněné peklo

S okupací skončila i produkce. Směly se dotočit jen klíčové scény, a to pod dohledem sovětských důstojníků. Zahraniční hvězdy i členy štábu vezlo za železnou oponu osmadvacet taxíků; zdržel se jen herec Robert Logan, který u nás pořídil záznamy invaze. Snímek zasazený do konce druhé světové války se pak musel dotáčet v náhradních lokacích.

Část repliky mostu znovu vyrostla v Itálii nedaleko papežova letního sídla a zbytek se dokončil v Hamburku. Premiéru měl Most u Remagenu v roce 1969. Guillermin se po téhle zkušenosti válečným látkám vyhýbal, profesní dráhu uzavřel roku 1988 televizním westernem Mrtvý nebo živý.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.