Režisér Herz on-line rozhovor zrušil

  • 6
Režisér seriálu Černí Baroni zrušil předem domluvený on-line rozhovor se čtenáři iDNES. "Nezlobte se, ale nebudu odpovídat anonymním čtenářům," zdůvodnil svůj nový postoj Juraj Herz. "Jestli se mě někdo chce na něco zeptat, ať mi napíše dopis a podepíše se," vzkazuje čtenářům iDNES.

"Doufám, že divák se nebude jenom smát, ale že někdy mu zamrazí v zádech. A já si myslím, že generace, která tohle nezažila, že snad pochopí, co byl socialismus, co byla komunistická strana," uvedl Juraj Herz k seriálu Černí baroni, který vysílá od 19. ledna Česká televize.  

Černí baroni se setkali s velkým zájmem médií, horší je to už se zájmem diváků. Na druhý díl seriálu se dívalo méně lidí než na pořad Novy o případu Kajínek, ba méně než na třetí díl Majora Zemana na Primě. 

"Sám jsem byl v padesátých letech dvaadvacet měsíců na vojně. Sice ne u PTP, ale to prostředí bylo velmi podobné. Vzpomínkami bych mohl naplnit několik večerů. Takže ten vojenský a důstojnický život velmi dobře znám. Jinak bych snad tenhle seriál ani nemohl točit," říká režisér Juraj Herz.

Narodil se v Kežmarku na Slovensku, část dětství prožil v koncentračním táboře. Vystudoval obor fotografie na bratislavské uměleckoprůmyslové škole a také režii a herectví na loutkářské katedře DAMU.

Jako herec působil krátce v tehdy začínajícím Semaforu a zahrál si také v několika filmech. Velmi rychle však zběhl k režii - začátkem šedesátých let asistoval na Barrandově například režisérské dvojici Kadár-Klos, v roce 1965 debutoval hrabalovskými Sběrnými surovostmi.

Filmové přepisy literárních předloh tvořily i nadále podstatnou součást Herzovy tvorby. Podle prózy Hany Bělohradské natočil detektivku Znamení Raka, kongeniálně zfilmoval Fuksova Spalovače mrtvol, Petrolejové lampy Jaroslava Havlíčka, Jessii a Morgianu Alexandra Grina. Celkem natočil přes dvacet filmů, z nichž mnohé získaly řadu ocenění.

Od roku 1987 žil v Mnichově, po dvanácti letech prožitých v Německu se vrátil společně se svou manželkou Terezou Pokornou a dcerou Annelie zpět do Prahy. Když si v roce 1986 vybral Juraj Terezu pro svůj film Galoše štěstí, ani jeden z nich ještě netušil, že to bude osudové setkání. 

„Vlastně za to mohla Jana Brejchová. Natáčení nebylo příliš šťastné a Juraj byl pořád velmi smutný. Jana za mnou přišla, že bychom ho měly nějak potěšit - třeba ho jen držet za ruku, aby věděl, že ho má někdo rád. Ale Jana se potom pustila a my dva se drželi dál...,“ vypráví Tereza Pokorná o začátku velké lásky.

Po návratu do Čech se Juraj Herz kromě filmové a televizní režie rád vrátil také k režii divadelní, spolupracoval například s Divadlem na Fidlovačce.

Pro jeho tvorbu jsou charakteristické zejména hororové prvky v ponurých psychologických dramatech i v pohádkách, v poslední době si však oblíbil spíše žánr komedie.

"Čím jsem starší, tím mám raději komedie. V televizi jsou to právě Baroni a na divadle si to taky vymiňuju. Já chci, aby se lidi bavili, aby odcházeli s dobrou náladou, a už se mi nechce ani dělat, ani sledovat jakékoli složité drama."

Juraj Herz a Tereza Pokorná