Jaké bylo natáčení?
Natáčení bylo rychlé. Hodně rychlé. Bylo to všechno hektický, hodně herců, hodně práce, hodně záběrů.
Jaký z něj máte pocit?
Teď mám pocit úlevy, že je to všechno za mnou. Řekl bych, že optimistickej. Je pravda, že jsem musel dělal ústupky, škrtat nějaký věci, ale myslím si, že i přesto příběh tam je, a že tam ty podstatný věci zůstaly.
Jak jste film dlouho připravoval?
Scénář jsem psal sedm let, příprava samostatného filmu trvala měsíc až dva. Na český poměry a správný poměry je to málo. Je to pro mě velká škola, velký poučení, že to chce větší přípravu, větší propracovanost - hlavně ty technický věci.
Jaká byla spolupráce s herci a neherci?
Skvělá, já si nemůžu na herce ani neherce stěžovat, ani na lidi ze štábu. Každý do toho vkládal maximum. I ti neherci se snažili, aby hráli dobře. Já nejsem schopen člověku říct ani popel, vím, že tam bylo stoprocentní nasazení, že se lidé fakt snažili, aby ten film byl pěknej.
Jaký jste typ režiséra?
Jsem nesmělej typ režiséra, to je ten nejhorší typ, který může být. Dokáži tu věc dobře připravit v hlavě, přesně vymyslet, ale co je mi vyčítáno, že moc málo na lidi křičím, že se s nimi moc málo hádám. Ale já v tom nevidím způsob řešení. Budu muset hodně na tom pracovat, abych se naučil s lidmi hádat.
Pro koho je podle vás film určen?
Pro diváky, který se rádi smějou. Myslím si, že to je bláznivá komedie, je to bláznivej styl humoru. Je to třeba ten typ humoru, kdy lidé hrajou vážně, a vzadu se děje něco komickýho, co ti lidé ignorují a zároveň to koresponduje s tím, o čem se ti lidé baví. Jsou tam i slovní hříčky.
Máte v hlavě další filmy, co byste chtěl natočit?
Mám v šuplíku už od 1999 asi patnáct scénářů k celovečerním filmům, a proto mi tak Experti trvali dlouho. Protože to mám daný tak, že když mě něco napadne, tak píšu, ale jakmile mi myšlenka odejde, tak píšu něco jinýho. A takhle se u mě udělalo patnáct hromádek filmů a každý je v určitém stádiu připravenosti. Co mě teď láká? Chtěl bych udělat psychologický horor.
