Svůj um začal pilovat před pěti lety. Tehdy omarodil a nemohl pokračovat v práci, kterou dělal. "Nemoc mě skolila, musel jsem přestat pít a kouřit ze dne na den," vysvětluje řezbář.
Jindřich Sádovský* Je mu 32 let a narodil se a žije v Moravských Budějovicích * Vyučil se v oboru elektrikář pro silnoproud * Je svobodný a baví ho turistika a cyklistika * Vyrobil řadu vodníků a mnoho ptáků - hlavně vyřezává orly. Své výtvory si cení zhruba na dvacet tisíc korun. Nyní vystavuje v Telči. |
Už po roce se mu díky nové profesi začaly hrnout zakázky. Lidé si cenili jeho originálních výtvorů.
"Udělal jsem pár soch. To zkazíte prvních deset dvacet a pak už to jde samo, chce to praxi. A pak přišly zakázky. Lidé mé výtvory viděli. Líbily se jim," líčí Sádovský, který jednou ze dřeva vyřezával i velkou kuriozitu.
"Nejzvláštnější zakázka byla pánské přirození. Chtěl to jeden známý pro jeho kamarádku k padesátinám. Mělo to jeden metr," usmívá se.
"První rok jsem si tvořil pro sebe a další rok už jsem dělal pro lidi. Věnoval jsem se řezbařině po práci. Ale to se pak nedalo stíhat, člověk si akorát huntoval zdraví," vysvětluje, proč se šel svému dosavadnímu koníčku věnovat profesně a začal v něm i podnikat.
Dům v Moravských Budějovicích mu později přišel malý pro objekty kolem dvou metrů, které jsou docela i těžké. Navíc zakázek přibývalo. "Našel jsem si dílnu v lese za Novými Syrovicemi. Mám ji rok. Je tam klid, jsou tam nádherné hluboké lesy, takže jde navíc o inspirativní prostředí," zasnil se Sádovský.
Zákazníci nejčastěji touží po vodníkovi, jednoho zvládl za den
Lidé podle něho nejčastěji žádají vodníky a zvířata. "Vodníků jsem letos udělal šest. Pak dělám hodně zvířata, hlavně orly, žirafy a podobně. Ale ptáci se řežou nejlíp," vysvětluje muž, který každému uměleckému kousku nezapomene pilou vyřezat vlastní podpis.
Doba, kterou stráví nad svou tvorbou, je různá. "Někdy dva týdny, jindy týden, podle složitosti. Sochu uděláte i za jeden den, ale není to tak, jako když si s ní hrajete čtrnáct dní," naznačuje.
"Třeba ve Švábově jsem vyřezal dvoumetrového vodníka k rybníku za jeden den. Jen je z toho člověk potom vyřízený, protože jde o práci dvanáct hodin v kuse kromě oběda. To vás pak bolí celý člověk," pravil Sádovský, který měsíčně dokáže vyřezat i čtyři velké sochy.
"Tři čtyři se dají udělat. Nyní však většinou dělám tak dvě sochy měsíčně, víc ne, už se taky trochu šetřím," přiznává.
Jako svůj nejdůležitější nástroj používá motorovou pilu. "Je to lehčí a rychlejší než to dělat dlátem. Je to ale také o větších sochách, nedají se s tím dělat detaily," konstatuje Sádovský.
Momentálně dodělává orla, který má i s podstavcem zhruba dva metry. "Jen má zezadu krátký ocas," usmívá se řezbář a doplňuje: "Nevyšel mi špalek, protože tam byl suk. To mám pro známého."
Nelení a už má plány na další zakázky. "Teď mám ještě dělat supa. A za měsíc si objednali do pivovaru mořskou pannu," vysvětluje.
Vyřezat sochu občas přináší i zranění a jizvy
Ze všeho nejraději tvoří moderní stoly s pletenci a ze dřeva má nejraději akátové. "Z toho jsou ty věci nejhezčí. Ale nedají se z něj dělat velké věci, má malý průměr. Takže z něj vyrábím třeba podstavce pod květináče."
"Někdy bych chtěl zkusit kámen, i když co bych do něj konkrétně vyřezal, to nevím," usmívá se.
Od práce ho neodradila ani zranění. "Z práce mám jizvy. To jak obrušuji dřevo flexou, tak se občas stane, že se tím člověk zraní," ukazuje několik centimetrů dlouhou jizvu na noze.
Jindřich Sádovský vytvořil doteď kolem dvou set soch. Za jedno dílo kolem dvou metrů většinou zájemci zaplatí kolem dvaceti tisíc korun.
Na Vysočině už stojí Sádovského vodník v Litohoři. Ve Stonařově se můžete pokochat sedlákem u silnice a do Nových Syrovic pak putoval jeho Jánošík.
Svá díla má ovšem po celém Česku i v Rakousku. V současnosti můžete Sádovského stůl a podstavec na květináč vyřezaný z akátového dřeva najít na výstavě nazvané Život je psina v kavárně a knihovně univerzitního centra v Telči, která potrvá do konce října.
"Jsou tam hlavně díla nevidomé léčitelky a malířky Beáty Ley Fakačové, kterou napadlo, že bych tam mohl také něco vystavit," říká Sádovský skromně.
