Retroseriál Vyprávěj hodlá sledovat osudy země na půdorysu jedné rodiny od roku 1964 po celé čtyřicetiletí. Udržet tak mamutí projekt na setrvale slušné úrovni všech řemesel dá fušku; soudě podle prvních dílů to vcelku vychází.
Hlavně z dobových rekvizit od oblečení po každý talířek dýchá pečlivost, pracnost i hravost týmu, jenž vesměs objevuje éru, kterou osobně nezažil.
Přijde pamětnický humor?
Dějiny "z doslechu" se však projevují na obsahu, lehce romantizujícím nátěru 60. let i jejich politickém obrazu. Vděčné vysokoškolské prostředí s kapelou, jejíž člen se o přízeň studentky utká s pedagogem, třeba přehání mocenský vliv mladého papaláše – jen aby z něj tvůrci mohli učinit hrdinova protihráče.
Hlavní potíž jinak příjemně nenuceného a hladce plynoucího vyprávění tkví v tom, že popisuje postavy i osudy typické. A typičnost nemá nikdy šťávu. Není to potrhle jedinečná Taková normální rodinka, nýbrž rodina obyčejná, jíž se dějí povšechné trable daného období – třeba tatínek neví, jak odmítnout vstup do strany.
Vše, co si divák předem představí, ve Vyprávěj najde – jen originalitu ne. Epický spád navíc brzdí archivní vsuvky, které vysvětlují až zbytečně moc; téhle nemoci se seriál postupně zbaví, až archivy zapojí přímo do děje. A díky česko-slovenské lásce vstoupí do děje postava Mariána Labudy, jenž přidá chybějící prvek: totiž černý totalitní humor.
Stejně jako krotké domácí album Vyprávěj mohou po prvním "seznamovacím" dílu vyrůst také Odsouzené, jež však české diváky vystaví silnějšímu náporu slovenštiny. Vznikly ve spolupráci s TV JOJ, ve slovenské ženské věznici se také odehrávají a tamní herečky v čele se Zuzanou Mauréry mu vévodí.
Navenek mají Odsouzené modernější stylizaci v duchu amerického seriálu Útěk z vězení, která pocity tísně, chladu a ohrožení vyrábí nervními průlety odosobněným světem za mřížemi. Ale opět tu chybí onen jedinečný klíčový nápad Útěku z vězení, opět se předvádí modelové drama více typizované než nečekané.
Zajímavé typy
Hrdinka dostane trest za autonehodu, při níž zranila syna; manžel ji od chlapce izoluje a snaží se jejího pobytu v cele využít, aby uchvátil rodinnou firmu. To vše divák prohlédne v úvodní epizodě, tuší tedy předem, že za celým případem bude spiknutí – když i útržky minulosti hrdinka odkrývá v nočních můrách.
Také za dne se odehrávají výjevy, jaké člověk běžně čeká: novicka zažívá úplatky, ústrky, šikanu i hledání místa v nepsané vnitřní hierarchii. Autoři ji vykreslují jako naivku, nicméně spoluvězeňkyně poskytují opravdu široké pole pro zajímavé ženské typy – od počátku se výrazně vyděluje třeba Hana Gregorová.
A nezvyklou dávkou drsnosti, ba brutality se Odsouzené stávají alternativou pro generace, jež v nostalgickém vzpomínání Vyprávěj větří staromilskou zábavu. Žánrem si novinky nekonkurují a kvalitou zatím uhrály remízu.
HODNOCENÍ MF DNES
Vyprávěj 60 %
Odsouzené 60 %
