|
Rozhovor s Theodorou Remundovou |
Jaké to tedy jsou, ony opojné snímky, které filmovou tvůrkyni uchvátily? "Za všechny třeba Felliniho Sladký život. Jmenuji ho proto, že sám i jeho název je opojný. Mám ráda Itálii, a vůbec italskou kinematografii, tu méně patetickou - kromě Felliniho je ještě mým velkým oblíbencem Ettore Scuola," vyjádřila se Remundová.
Ze svých snímů se nejvíce chlubí svým absolventským filmem z FAMU - "Standard". "Na podzim k němu dotáčím druhou část "Ničeho nelituji", takže by se snad měl příští rok i objevit v kinech, každopádně v televizi," navnadila potencionální diváky. Do konce listopadu by snímek chtěla dotočit, protože právě v té době má, jak prozradila, předpokládaný termín porodu.
Padlo také několik dotazů na to, jaké to je natáčet s maminkou a sestrou, zda si "nelezou na nervy". "My se zase tak často mimo "práci" nevidíme. Takže máme radost z toho, že se vidíme," shrnula jednou větou mladší dcera Ivy Janžurové.
Remundová se k herectví dostala oklikou přes filmovou režii. Absolvovala FAMU (katedra dokumentární režie), kde na sebe upozornila několika zdařilými školními snímky. Souběžně s natáčením vlastních filmů hraje v pražském divadle Na zábradlí.
Mladá herečka a režisérka na sebe upozornila několika zdařilými projekty (Zastavení na cestě za obláčky, Jen malý kousek štěstí, Bratři, Kočky). V současné době připravuje svůj další režijní projekt s názvem Standard aneb ničeho nelituji, na který získala grant od Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Po spolupráci na několika experimentálních projektech (Balkony, Sedm splněných snů) začala hrát v pražském divadle Na Zábradlí, kam ji původně zlákal režisér Petr Lébl. Na prestižní pražské scéně ztvárnila výrazné úlohy ve hrách Ivanov, Táňa Táňa, Kočičí hra, Wesele a jiných.
Jako filmovou herečku začali Theu obsazovat nejprve její spolužáci a známí. Jan Hřebejk s ní natočil televizní povídku Okno, Michaela Pavlátová ji angažovala do hlavní ženské úlohy ve filmové povídce Absolutní láska (Praha očima..., 1999).
V témže roce ji Alice Nellis svěřila důležitou postavu Jany ve svém celovečerním debutu Ene bene, kde Theodora hrála se svou matkou Ivou Janžurovou. Alice Nellis s Theodorou také nastudovala divadelní představení Hra o dvou postavách Tennesseeho Williamse, které je na repertoáru pražského Rubínu.
Druhým celovečerním filmem Alice Nellis, Výlet, jejich spolupráce pokračovala. V roli nevyrovnané Zuzany, kterou Alice napsala opět přímo pro ni, Theodora předvedla, kolik různých ženských podob se v ní skrývá.
