Herečka Regina Rázlová

Herečka Regina Rázlová | foto:  David Neff, MAFRA

Zdraví mám poškozené fatálně, lékaři mě drží nad vodou, říká Rázlová

  • 19
Patřila k nejobdivovanějším hvězdám 70. a 80. let, aby se pak stala dvakrát rozvedenou dvojnásobnou matkou, a z jeviště Národního divadla se propadla až do vazební cely. Herečka Regina Rázlová pro týdeník Téma popsala, co prožívala při návratu do záře reflektorů.

Ve vazbě kvůli obvinění z vytunelování Skloexportu, z níž jste byla propuštěna před více než patnácti lety, jste strávila bezmála rok. Vracejí se vám ještě nějaké zážitky z vězení?
Vždy jsem se bála hororů, strašidelných pohádek, strašidelných obrázků... Bratři Grimmové, Kostěj Nesmrtelný - rychle jsem obracela stránku, na které ten obrázek byl. A i když si moc přejete zapomenout, stejně si některé ty strašidelné obrázky pamatujete. Zážitek, není náhodou zážitek spíš něco pěkného? Takže výraz horor nebo psychohoror mi sedí lépe než zážitek. Bez správně načasované chemie si to neumím představit.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Kdo jediný věřil, že se Regina Rázlová vrátí do divadla? A jak to má s roztroušenou sklerózou nyní? Více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku Téma.

Mám tomu rozumět tak, že se váš zdravotní stav tak zásadně zlepšil díky správné medikaci?
Slova „tak zásadní“ jsem nepoužila a o svém zdravotním stavu jsem nehovořila. Zdraví mám poškozené fatálním způsobem a jsem vděčná týmu lékařů a zdravotníků, kteří se o mě starají, znají mne a umí s mými nemocemi zacházet, drží mě nad vodou.

V době vašeho věznění se u vás projevila roztroušená skleróza a také bipolární porucha. U té se lékaři zatím nedokážou shodnout, jestli ji člověk má vrozenou a nemoc jen čeká na nějaký impuls, anebo ji nadměrná psychická zátěž způsobí. Vy sama jste se setkala s nějakými signály toho onemocnění dřív, než jste čelila obvinění a věznění?
Co je čeho příznak? Takto podrobně se to zpětně hledá v paměti, pokud dáte své tělo a psyché k dispozici lékařskému výzkumu. Ale pro vlastní život je to, myslím, zkreslující, protože všichni prožíváme časy špatné a dobré a to ještě neznamená, že jste nemocen. Bipolární či maniodepresivní porucha je těžká choroba a lituji každého, kdo s ní svádí boj o život a o smrt.

Její průběh nemáte nikdy „v ruce“ a nezávisí to velmi často ani na vaší vůli, ani na vašich přáních. Tato nemoc patří mezi ty, které nikdy „nespí“, je trvale připravena vás kdykoliv odvést ze života. Skamarádit se s ní je opravdu těžké. Některé terapie a léčebné postupy jsou poměrně invazivní a zatěžující.

Užívání léků je doživotní a velmi přesná záležitost. Ale je mnoho nemocných, jejichž nemoci také nejsou takzvaně „vidět“ a přitom fatálně určují lidský osud, přesto tito lidé denně bojují o život jako lvi. Vstávají, chodí do práce, do školy, vychovávají děti…

Návratu do divadla jste odolávala docela dlouho. Co nakonec rozhodlo?
Osobnost Milana Heina, jeho famózní ředitelská intuice a úžasné divadlo, které vlastní a řídí. Ať tam jdete na cokoliv, je vyprodáno. Ať s kterýmkoliv představením přijedou herci Ungeltu do jakéhokoli divadla, je vyprodáno. Proč? Protože je to dobré divadlo! Kolegové, kteří tam hrají, jejich výkony! Když mě poprvé Milan Hein oslovil, nevěřila jsem, že by o mě v tak dobrém divadle, vlastně nejlepším v Praze, stáli.

Vloni se herečka vrátila na scénu v Případech 1. oddělení:

8. března 2014