Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve finále vydali Led Zeppelin i slabší desky, ale za poslech stojí pořád

  15:59aktualizováno  15:59
Posledními třemi tituly skončil projekt rozšířených reedic kompletní diskografie Led Zeppelin. Všech devět alb bylo zremasterováno pod vedením kytaristy Jimmyho Page, který je známý největším udržováním legendy "LedZep" v povědomí a jehož zájem o případné obnovení činnosti kapely je také největší.

Led Zeppelin v roce 1975 | foto: Warner Music

Původní znění se současnými zvukovými parametry vždy tvoří jeden z disků každého balení. Na druhém, respektive dvou dalších discích (anebo jiných nosičích, reedice vycházejí, jak je dnes zvykem, v několika verzích) pak nacházíme bonusy, které Jimmy Page osobně vybral ze svého archivu.

Ztělesnění všeho zla

Led Zeppelin: Presence (bonus)

Led Zeppelin: Presence (bonus)

Poslední trojice desek zachycuje Led Zeppelin v době, kdy už se dostali do pozice takzvaných rockových dinosaurů. Sice vyprodávali největší světové stadiony a měli zástupy fanoušků, na druhé straně rostl také tábor jejich odpůrců a pro rozmáchlou punkovou vlnu se stali ztělesněním všeho zla, které bylo třeba „naházet do popelnic“. Kapelu samu uvnitř rozkládaly spory, alkohol, drogy a vůbec šílenství spojené s životem rockových hvězd sedmdesátých let.

Přestože Led Zeppelin obecně s odstupem patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co lze z rockových dějin slyšet, asi těžko se dá zpochybnit fakt, že jejich poslední alba jsou výrazně slabší než ta předchozí. Chybějí na nich výrazné písně, ta zvláštní směs tvrdosti a sofistikovanosti, která je právě pro tuto kapelu typická, a v mnoha ohledech už je cítit vyčerpání.

Led Zeppelin: In Through The Out Door (bonus)

Led Zeppelin: In Through The Out Door (bonus)

Album Presence, původně z roku 1976, je ještě ze závěrečné sady nejlepší, ostatně vyskytuje se na něm i vlastně poslední skladba, která v podstatě z odkazu kapely výrazněji přežila dodnes, variace na staré černé gospelové blues Nobody’s Fault But Mine.

Následující album In Through The Out Door, původně z roku 1979, poznamenaly nepříliš zdařilé stylové experimenty i na poměry téhle kapely hodně bezzubý zvuk. Moc nepomůže ani hezká singlovka All My Love, jejíž sound je příliš poplatný době.

Bez výsměchu

Led Zeppelin: Coda (bonus)

Led Zeppelin: Coda (bonus)

Paradoxně z dnešního hlediska je nejzajímavější album poslední, se symbolickým názvem Coda, které vyšlo původně v roce 1982, už po smrti bubeníka Johna Bonhama a následném rozpadu kapely.

Ve své době byla Coda vlastně vysmívána jako bezkoncepční „výškrabky“. Ano, dá se na ni nahlížet i touto optikou, avšak na druhé straně vlastně obsahovala už tehdy, co dnes sběratelé tolik oceňují a kvůli čemu vlastně vznikal celý projekt rozšířených reedic. A v „nataženém“ formátu na tři disky přináší Coda ještě řadu dalších rarit, které pohled na Led Zeppelin sice nemění, ale mírně upřesňují.

Autor:


Témata: Led Zeppelin




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.