Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ředitel Pražského jara: Spojit festival se jménem Firkušný je logické

  18:08aktualizováno  18:08
Pražský koncertní život dosud specializovaný klavírní festival nenabízel, vysvětluje ředitel Pražského jara Roman Bělor, proč vznikla podzimní odnož Pražského jara. Odkaz Rudolfa Firkušného je navíc inspirativní, dodává.

Jedním z vystupujících na festivalu je i mladý klavírista Lukáš Vondráček. | foto: ČTK

Pražské jaro již řadu let deklaruje svůj záměr být v rozumné míře přítomno v českém a pražském hudebním životě i mimo přesný časový rámec festivalu. Jsou zde naše mimořádné koncerty, komorní cyklus v kostele sv. Vavřince či setkání Přátel Pražského jara.

Rozhodnutí doplnit nabídku Pražského jara o samostatný, počtem koncertů menší, avšak umělecky významný festivalový projekt padlo proto, že pražský koncertní život specializovaný klavírní festival mezinárodního formátu dosud nenabízel, i proto, že odkaz Rudolfa Firkušného je inspirativní.

Vedle Rafaela Kubelíka jde o nejvýznamnější postavu z řad hudebních interpretů, kteří z morálních důvodů volili - v tomto případě dokonce opakovaně - emigraci před kompromisy s totalitními režimy. Kubelík především, ale i Firkušný jsou spojeni se zakladatelským obdobím Pražského jara v letech 1946 a 1947, oba měli to štěstí, že se mohli vrátit po listopadu 1989 do svobodné země a na sklonku svých dní nám nabídnout své umění zde doma. Oba se také po návratu zúčastnili Pražského jara nejen jako umělci, ale také jako spoluorganizátoři a patroni. Kubelík například jako předseda poroty dirigentské soutěže, Firkušný dokonce jako předseda výkonného výboru festivalu.

Historický i morální význam osobnosti Rudolfa Firkušného pro Pražské jaro jsme poprvé významněji připomenuli v roce 2011, kdy byla jeho památce věnovaná festivalová soutěž pro mladé hudebníky v oboru klavíru.

Po zkušenosti s dnes již relativně dlouhou řadou mimořádných produkcí Pražského jara mimo jeho klasický časový rámec jsme si uvědomili, že chceme mít i v podzimní části sezony záchytný bod, který Pražské jaro důstojně připomene a zároveň bude mít zcela samostatný formát. Z analýzy pražské hudební sezony vyplynula možnost zaplnit mezeru na hudebním trhu právě kompaktním klavírním festivalem. Atraktivita klavírních recitálů je značná, nabízí se také možnost odlehčit občas přetíženému hlavnímu festivalu a získat pianisty, kteří jsou v jarním období opakovaně vázáni jinde.

Spojit takový festival se jménem Rudolfa Firkušného potom byl jediný možný a logický krok. Jsme potěšeni důvěrou obou jeho dětí - paní Véronique a pana Igora Firkušných, kteří nám svěřili právo užívat jméno Rudolfa Firkušného pro tento nový festival.

Z hlediska přítomnosti Pražského jara na hudební scéně je jistě zajímavé, že se nyní naskýtá situace, kdy bude možné koupit vstupenky na koncerty pořádané festivalem 52 týdnů v roce.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pražské jaro 2014: Violeta Urmana a dirigent Jonathan Notte
GLOSA: Právě končící Pražské jaro se trefuje. Tedy alespoň střídavě

Koncert Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru uzavřel 69. ročník Pražského jara. Posluchač každoroční přehlídky vážné hudby je až vděčný, že se...  celý článek

Součástí Pražského jara letos bude i představení čínské opery kunqu
Bude zpívat Blecha? I takové věci musí řešit Pražské jaro

Přiblížil se opět 12. květen a s ním i zahájení festivalu Pražské jaro. V zákulisí se odehrávají poslední přípravy a­ řeší se problémy, které by běžného...  celý článek

Klavírista Lang Lang hrál na Pražském jaru za doprovodu Vídeňských...
RECENZE: Lang Lang hudbu umí prodat. A posluchač kupuje první jakost

Čtvrteční večer na Pražském jaru bude určitě aspirovat na koncert letošního roku. Obecní dům zaplavil oslnivý zvuk Vídeňských filharmoniků. Navíc s nimi...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.