Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Neradi vstáváme a jsme šťastní. I o tom je Život v jednom dni

  20:38aktualizováno  25. července 20:38
Životu v jednom dni, střihovému "youtubovému" filmu z produkce bratrů Ridleyho a Tonyho Scottových, bývá často vyčítána líbivost a nedostatek "pravdy". Jako by pravda nemohla být hezká. Jako by bylo nežádoucí mít ze života radost.

V neděli 24. července tomu bylo přesně rok od chvíle, kdy lidé na celém světě uposlechli výzvy bratří Scottů a za pomoci digitálních kamer, kamerek či mobilů se jali dokumentovat den. Svůj den.

Obnášelo to natočit cokoli, co z něj chtěli předat světu, a bylo přitom jedno, zda šlo o banalitu či o "událost". Ostatně jak naznačuje snímek, který režíroval oscarový dokumentarista Kevin Macdonald, hranice mezi banalitou a událostí bývá povětšinou velmi, velmi vachrlatá. Respektive největšími událostmi se nakonec ukážou být právě ony banality.

Malé a velké věci

Někdo zaznamenal narození dítěte či žirafy, skok padákem nebo třeba žádost o ruku, prostě něco mimořádného, jiní naopak hledali krásu v každodenních všednostech, ať už šlo o čištění zubů, první holení, nákup nebo třeba pastvu ovcí vysoko v horách. Právě z důmyslného kombinování a skládání diametrálně odlišných výjevů, kterých lidé z celého světa naposílali přes čtyři tisíce, se přitom rodí dojem jedinečnosti každého z nich; jen naprostý cynik nepocítí při pohledu na bohatství lidské existence pokoru a úctu k životu.

Z filmu Život v jednom dni: první vlna

Z filmu Život v jednom dni: první vlna

Z filmu Život v jednom dni: první holení

Z filmu Život v jednom dni: první holení

Je přitom pozoruhodné, že jakkoli zní podobná slova pateticky, cesta, kterou se k nim dobereme, přes patos vůbec nevede. Jsou to spíš drobné impulzy, záblesky a mžiky, které v nás nenápadně živí znepokojení i úžas. Zjištění, kolik lidí na planetě ve stejné době prožívá něco, co je naplňuje, je až omračující. V podstatě tu lze omluvit o podobném efektu, jaký by mělo přistání UFO vedle našeho domu: tušili jsme, že na světě nejsme sami, ale tomuhle se říká důkaz.

Sláva skotské soudnosti

Měli bychom říct, že megalomanský projekt o všech barvách světa mohl klidně skončit uměleckým fiaskem - v lepším případě jako hezký videoklip o ničem, v horším naopak jako politicko-sociální propaganda.

Malérem zavání už jen přítomnost témat, jako jsou náboženství, válka v Afghánistánu či problémy třetího světa. Stačilo by, aby se jednomu z nich věnovalo jen o trochu víc prostoru než ostatním a z pestré mozaiky by se stal rázem pamflet. Nestane - i když by se dalo najít několik míst, kde k němu zbývá krůček.

Z filmu Život v jednom dni: létání v oblacích

Z filmu Život v jednom dni: létání v oblacích

Soudnost a cit pro míru se tvůrcům vyplatila nejen u politiky: vděčni za něj můžeme být také v emocionálně vypjatých momentech. Žena umírající na rakovinu, vyznání lásky či záběry z tragické Love Parade, při níž právě 24. července zemřely desítky lidí: to vše a mnohé další zpracovávají filmaři uměřeně a civilně. Kevin Macdonald navíc do dramaturgie a střihu vnáší hravou poťouchlost a skotskou přímočarost, jíž vyvažuje typickou ridleyovskou rozmáchlost (svatba dvou vtipkujících důchodců je nezapomenutelná).

Nikomu se nechce vstávat

Těžko vybrat okamžiky, které jsou takzvaně nejsilnější: silný je především dojem, který vzniká, když se opojný průlet denními zvyklostmi a rituály spojí s tepající hudbou Harryho Gregson-Williamse a Matthewa Herberta. 

Ve snímku je navíc zachována jakási pseudochronologie: začíná půlnocí a půlnocí i končí, přičemž "děj" postupuje od opileckých návratů domů a uzívané vstávání (zajímavé, jak je ranní nechuť vylézt z postele nadnárodní) přes uspěchané cesty do práce a práci samou až po večeře a uléhání s těmi, které máme rádi.

Z filmu Život v jednom dni: objet svět

Z filmu Život v jednom dni: objet svět

Z filmu Život v jednom dni: skok do neznáma

Z filmu Život v jednom dni: skok do neznáma

Do toho si tvůrci pomáhají tematickými celky (otázky - čeho se bojíte, co máte v kapse, co milujete) a v několika případech i chytlavými mikropříběhy.

Právě ty asi divákovu pozornost živí nejvíc: když už hrozí, že by ho pouhé hltání vjemů mohlo přestat bavit, objeví se "starý známý" aneb postava, kterou už jsme viděli. Peruánský chlapec, který v Limě čistí boty, žena, jež své blízké připravuje na fakt, že nejspíš zemře, a pak hlavně cyklista z Koreje ("jedno z které"), jenž už deset let brázdí svět na kole s jednoduchým cílem - ukázat, že hranice mezi národy a státy existují jenom na mapě.

Jejich příběhy fungují, protože se tváří nenápadně, i když nenápadné nejsou. "Takhle obrovské mouchy máme u nás doma, v Koreji," konstatuje nad hrnkem másaly korejský cyklista a oči se mu zamží dojetím. Absurdita výjevu nás dostane - slzy čekáme, ale ne v tak bizarní situaci, jako je pohled na topící se mouchu někde uprostřed Nepálu.

Šťastné bytosti

Odzbrojující jsou i slova, kterými reaguje na otázku strachu manžel umírající ženy: "Bál jsem se, že dostaneš rakovinu, a dostala jsi ji. Bál jsme se, že se ti rakovina vrátí, a vrátila se. Tak čeho bych se ještě mohl bát?" řekne prostě a nám dojde, že taková slova nemohl napsat žádný scenárista, ale jenom život. Jakkoli to zní jako fráze.

Z filmu Život v jednom dni: vstáváme

Z filmu Život v jednom dni: vstáváme neradi. Všichni.

Život v jednom dni prý není o životě. Kritici mluví o manipulativně poskládané koláži výjevů, které lidé pro kameru naaranžovali. Jenže může být vůbec život zachycený subjektivním okem (jakékoli) kamery autentický? A může být autentické to, co (opět subjektivně) vybere a pospojuje střihač ve střižně?

Otázkou proto není, jestli je Macdonaldův respektive Ridleyův film o životě, ale jestli je o něčem. A to je. O nás lidech. A mimochodem - není nad to zjistit, že jsme vlastně docela šťastné bytosti.

HODNOCENÍ iDNES.cz 80 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Wind River
VIDEO: Je tu Wind River, hit karlovarského festivalu s Jeremym Rennerem

Když hvězdný host letošního karlovarského festivalu Jeremy Renner uvedl osobně předpremiéru snímku Wind River, postaral se o jednu z hlavních událostí celé...  celý článek

Z dokumentu Světský
Přežili jsme Hitlera a komunisty, přežijeme i Babiše, věří Světský

Trvalo několik let, než si získali jejich důvěru. Pak s nimi rok natáčeli: na poutích, v maringotkách, manéžích, ale taky na operačním sále. Šestidílný...  celý článek

Trailer k filmu Který je ten pravý?
VIDEO: Pravá blondýnka má v komedii doma exmanžela i milence s přáteli

Oscarová herečka Reese Witherspoonová se v romantické komedii Který je ten pravý? ocitne v obležení mužů. Díky bujaré narozeninové oslavě má doma najednou dvě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.