S trochou nadsázky se dá říci, že americké filmy - ve společnosti přístupnější více obrazům násilí než sexu - o "tom" spíše mluví. Evropské "to" pod pláštíkem uměleckého výrazu ukazují. A české si s "tím" nevědí rady.
Přelom roku přinesl mimořádnou várku lechtivosti: pubertální Vlhká místa, mladičkou prostitutku ve filmu Jen 17, z domácích Nepravděpodobnou romanci, kterou brzy doplní Rozkoš, dorazí ještě bizarní Sviňák a coby zlatý hřeb vánoční Nymfomanka.
Život Adele, do něhož tunisko-francouzský režisér Abdellatif Kechiche obsadil skvělé herečky - Adele Exarchopoulosová i Léa Seydouxová též získaly cenu v Cannes - má zatím nejvyšší umělecké ambice.Také uměnovědné, jak bývá ve francouzských filmech zvykem: jedna dívka studuje literární gymnázium, kde se vyžívají v rozborech děl, druhá výtvarnou akademii.
Takže titulní hrdinka si na pokusné schůzce se spolužákem povídá o knížkách, a když zjistí, že ji ve skutečnosti přitahují ženy, se svou pravou láskou navštěvuje galerie či probírají Sartrovy eseje. V neposlední řadě - jak jinak ve Francii - si chodí zakřičet na demonstrace.
Nicméně herecky je hlavní postava naprosto odzbrojující, nesvá i dychtivá, čistá, ale nikoli naivka; zosobňuje zvláštní typ nenápadné krásy, již kamera rozsvěcuje. Režisér stylizuje vyprávění téměř reportážně, s důkladností tříhodinové pozorovatelské mise, z důvěrně bezprostřední blízkosti nelichotivých okamžiků - a hlavně "explicitního sexu".
Četné milostné scény jsou doslovné, zřetelné, otevřené, názorné. Což paradoxně pracuje proti intimitě filmu, protože občas hraničí s technologickým návodem, "jak na to". Metodická instruktáž ruší divákovo spoluprožívání a někdy dokonce riskuje posměšné glosy v publiku. Zbytečně.
