Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Kdepak slovenská Tučková, Vykupitel duší je jen placatý román

  13:46aktualizováno  13:46
Slovenská autorka Iveta Pačutová debutovala vloni ve svých dvaapadesáti letech románem Vykupitel duší. Ten teď vychází i v českém překladu doprovázený mohutnou vlnou reklamy, jež v Pačutové oslavuje slovenskou Tučkovou. Nakladatel zadal překlad dokonce uznávanému akademikovi Miroslavu Zelinskému.

Iveta Pačutová se slovenským obalem své knihy | foto: www.uspesnimanazeri.sk

Přitom je to román placatý jak překynutý lívanec.

Hrdinové fungují v podivném bezčasí, vyjadřují se spisovně jak ze salonu, i když drží zrovna v ruce opratě či motyku, a jako čert kříži se vyhýbají situacím, z nichž by mohly být patrné jejich charaktery. Spolehnou se na autorčin oznamovací tón, kterým buďto předestře, jak zápletka dopadne (typově jde o větu "Toho rána spolu mluvili naposledy"), nebo před dramatem utne kapitolu a naváže o půl roku později. Když se tragédie už jen matně zrcadlí v novém životě.

V centru románu stojí bratři Imro a Matěj, jejich ženy a děti. Ve chvíli, kdy se Matějově ženě Julce narodí holčička Ida, nalezne porodní bába u jejich chalupy umírající Cikánku s novorozencem. Holčičku pojmenují Róza, na vychování si ji vezme zatím bezdětná Imrova žena Zuna.

Sága rodiny Halajů vyrůstá z blíže neurčené slovenské horské vesnice, pravděpodobně na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Muži už odcházejí do Ameriky vydělat peníze, o válce přitom ještě nikdo nemluví. Ves jako by byla uzavřeným mikrosvětem, do něhož nedoléhá nic z okolí. Nad ní se snáší fialková mlha, ve kterou se proměňuje Nikdo, tedy magická bytost, jež se stará o zpřetrhání kontaktů umírajících s tímto světem, onen Vykupitel duší.

Oddechové čtení

"Nechci, abys někam chodil v tomto nečase. Vždyť jsme sotva byli schopni se vrátit," recituje vybraně během vlastního porodu Julka, která už několikrát o dítě přišla a měla by být rozrušená, když ne bolestí, pak určitě z neobvykle silné bouře, která venku zuří.

Děti své matky samozřejmě změní, Pačutová se však opět spokojí s konstatováním. Změna není patrná v promluvách postav ani v jejich chování. Čtenáři navíc servíruje i nesrovnalosti, kterými ho mate: Ida umí krásně kreslit, portrétuje otce. Autorka píše: "Drželo je to asi jeden večer, potom na to zapomněli a nikdo se Idiným talentem už dál nezabýval."

Vykupitel duší

Autor:

Nakladatel: Knihovnice.cz

Překlad: Miroslav Zelinský

365 stran, 399 Kč

Hodnocení: 40 %

Ale, o pár stránek dál: "O Idině talentu věděli už dávno. Od chvíle, kdy se před několika lety dostala ke kreslení, s tím nepřestala. Věnovala tomu každou volnou chvíli." A dodává, že k vyportrétování otce potřebovala pět večerů, než byla s výsledkem spokojená. Maličkosti? Právě na detailech stojí uvěřitelný příběh.

Vykupitel duší je oddechovým čtením bez větších literárních ambicí. Pro nakladatele i čtenáře by se měl stát hlavně ponaučením - ne všemu, co se odehrává v horách a popisuje osudy vyděděnců, je vhodné dát nálepku Žítkovských bohyní, popřípadě Želar.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.