Ač jde o dvě publikace na první pohled vzdálenější než dva vesmíry, jakmile se do nich čtenář ponoří, zjistí, že spolu povážlivě souvisí. Zatímco starší Vopěnka předává základy filozofie a kritického myšlení skrze hospodský rozhovor vědce, topiče, kněze a zahradníka, mladší z autorů se noří zpátky do šedesátých let, v nichž prožil své dětství.
Nebarevné vzpomínky
Obvyklý obrázek šedesátých let je sice zastřený komunistickou šedí, tou však prosvítá naděje pražského jara a barvy radosti, vždyť mladý je člověk jen jednou a je jedno, kde a jak, stejně si užívá. Martin Vopěnka demytizuje tuhle filmovou třpytivost, jeho autobiografická novela se příznačně jmenuje Nebarevné vzpomínky.
Nebarevné vzpomínkyautor: Martin Vopěnka Práh, 102 stran, 199 Kč |
Uzavřená rodina je tu popsaná jako paralela k uzavřené a nemocné společnosti, mladá, nemocná a nejistá matka se krčí ubitá otcovou dominancí a její dítě k ní až příliš brzy ztratí úctu. "V šedesátých letech, kdy mně bylo od dvou do sedmi let, dědeček s babičkou nenáviděli dvě věci: tatínkovo kouření a moji maminku," píše Vopěnka.
Despotická babička vládne celé rodině a její syn, světově uznávaný matematik, ji poslechne na slovo. Ještě v šedesátých letech se otec alespoň občas směje, v sedmdesátých však vystoupí ze strany, přijde o funkce a třídy plné studentů a zatrpkne, uzavře se do jakéhosi vnitřního exilu.
Není to veselé čtení, přesto Vopěnka nijak nehodnotí, neštká, jen s odstupem detail za detailem překresluje své šedivé vzpomínky. Právem tvrdí, že mu ukradli dětství.
Hádání v hospoděautor: Petr Vopěnka Práh, 241 stran, 279 Kč |
Socialistická totalita zničila víc dětí a rodin, než jsme dodnes ochotní si připustit. Jeho popis je cenný, pravdivý. Útěcha? Záblesky z tehdy do teď jsou prostoupené respektem k vlastním potomkům, Vopěnka není sám, kdo se dnes snaží učit se od vlastních malých dětí a být jim za to vděčný.
Hádání v hospodě
Profesor Petr Vopěnka umístil děj své knihy do hospody U Jirásků, v níž sedí nejprve jen myslitel - topič a prorežimní vědec. K nim si postupně přisedne ještě farář a zahradník a tihle čtyři diskutují o filozofických otázkách. Dokud jsou u Newtona či modalit bytí, pohybuje se jejich debata v rovině "co by kdyby". Jenomže to by venku nesměla být druhá polovina sedmdesátých let, Václav Havel by nesměl zrovna sepisovat Chartu 77 a soudruzi cenzurovat jak diví.
Hledání pravdy v realitě, která se snaží pravdu zmrzačit, je tvrdou zkouškou pro všechny zúčastněné. Přestože místy je jasné, že chlapíci nemluví, jak jim zobák narostl, a jsou příliš akademičtí, jde o jednu z nejživějších knih o filozofii, svědomí a pravdě.
