RECENZE: Otec a syn Vopěnkovi vydali knihy ve stejný den

Otec a syn Vopěnkovi jsou každý ve svém oboru známí a na jejich publikace se vždy netrpělivě čeká. Jenomže zatímco syn Martin je spisovatel, jeho otec Petr je světově uznávaný matematik. Oběma vycházejí knihy, které společně pokřtí v pražském Paláci knih Luxor.

Martin Vopěnka vydává knihu nastejně se svým otcem. Společně je i křtí. Ilustrační foto | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Ač jde o dvě publikace na první pohled vzdálenější než dva vesmíry, jakmile se do nich čtenář ponoří, zjistí, že spolu povážlivě souvisí. Zatímco starší Vopěnka předává základy filozofie a kritického myšlení skrze hospodský rozhovor vědce, topiče, kněze a zahradníka, mladší z autorů se noří zpátky do šedesátých let, v nichž prožil své dětství.

Nebarevné vzpomínky

Obvyklý obrázek šedesátých let je sice zastřený komunistickou šedí, tou však prosvítá naděje pražského jara a barvy radosti, vždyť mladý je člověk jen jednou a je jedno, kde a jak, stejně si užívá. Martin Vopěnka demytizuje tuhle filmovou třpytivost, jeho autobiografická novela se příznačně jmenuje Nebarevné vzpomínky.

Nebarevné vzpomínky

75 %

autor: Martin Vopěnka

Práh, 102 stran, 199 Kč

Uzavřená rodina je tu popsaná jako paralela k uzavřené a nemocné společnosti, mladá, nemocná a nejistá matka se krčí ubitá otcovou dominancí a její dítě k ní až příliš brzy ztratí úctu. "V šedesátých letech, kdy mně bylo od dvou do sedmi let, dědeček s babičkou nenáviděli dvě věci: tatínkovo kouření a moji maminku," píše Vopěnka.

Despotická babička vládne celé rodině a její syn, světově uznávaný matematik, ji poslechne na slovo. Ještě v šedesátých letech se otec alespoň občas směje, v sedmdesátých však vystoupí ze strany, přijde o funkce a třídy plné studentů a zatrpkne, uzavře se do jakéhosi vnitřního exilu.

Není to veselé čtení, přesto Vopěnka nijak nehodnotí, neštká, jen s odstupem detail za detailem překresluje své šedivé vzpomínky. Právem tvrdí, že mu ukradli dětství.

Hádání v hospodě

70 %

autor: Petr Vopěnka

Práh, 241 stran, 279 Kč

Socialistická totalita zničila víc dětí a rodin, než jsme dodnes ochotní si připustit. Jeho popis je cenný, pravdivý. Útěcha? Záblesky z tehdy do teď jsou prostoupené respektem k vlastním potomkům, Vopěnka není sám, kdo se dnes snaží učit se od vlastních malých dětí a být jim za to vděčný.

Hádání v hospodě

Profesor Petr Vopěnka umístil děj své knihy do hospody U Jirásků, v níž sedí nejprve jen myslitel - topič a prorežimní vědec. K nim si postupně přisedne ještě farář a zahradník a tihle čtyři diskutují o filozofických otázkách. Dokud jsou u Newtona či modalit bytí, pohybuje se jejich debata v rovině "co by kdyby". Jenomže to by venku nesměla být druhá polovina sedmdesátých let, Václav Havel by nesměl zrovna sepisovat Chartu 77 a soudruzi cenzurovat jak diví.

Hledání pravdy v realitě, která se snaží pravdu zmrzačit, je tvrdou zkouškou pro všechny zúčastněné. Přestože místy je jasné, že chlapíci nemluví, jak jim zobák narostl, a jsou příliš akademičtí, jde o jednu z nejživějších knih o filozofii, svědomí a pravdě.