Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ze zamýšleného Vieweghova thrilleru je jen zbytečná unavená groteska

  13:52aktualizováno  13:52
Mráz přichází z Hradu, hlásí nejprodávanější český spisovatel. Jeho román však bloudí mezi realitou a fikcí. Zatímco loňská Mafie v Praze byla thrillerem o českém korupčním prostředí s pozměněnými jmény, její letošní pokračování už dobrou polovinu postav nazývá jmény pravými.

Michal Viewegh | foto:  David Neff, MAFRA

Viewegh obal

Autor Michal Viewegh jim přisuzuje zpola pravdivé, ale zpola smyšlené činy, události a zápletky. K čemu je dobré Mráz číst? Popravdě nevím, a to patřím ke čtenářům, kteří mají mezi Vieweghovými knihami několik oblíbených. Jenomže zdá se, že i mistr se někdy utne.

Thriller? Ani náhodou

Umím si představit, že by tenhle román vyšel jako bonus, jako grafomanské alter ego Mafie s podtitulem Jak by to mohlo být, kdyby... Umím si také představit, že by tvůrci Zeleného Raoula na několik dílů, tak na čtyři nebo pět, najali Michala Viewegha jako scenáristu a že by materiál v knize obsažený těch pět dílů komiksu unesl. Víc bohužel ne.

Thriller tentokrát autor nenapsal ani náhodou, děj napínavý není a postavy mají tak schematické rysy, že nemá smysl se o ně bát nebo jim držet palce. To, co bylo možné ocenit na Mafii, tedy bez obalu podaný vrt do českého politického bordelu, tady stírá právě onen zlom mezi realitou a fikcí.

Těžko se dojímat nad tím, co známe z každodenních zpráv, dávno se nerozčilujeme, tady navíc není čtenář schopný určit, co je náznak, co fakt a co nadsázka. Klaus je možná homosexuál, možná je taky agentem ruské vládnoucí garnitury, Nečase možná ovládá Jana Nagyová a Radek John do toho zcela určitě hlasitě chrápe.

Jako by se pejsek s kočičkou rozhodli umíchat dort z toho, co nejbizarnějšího se dá na české politiky najít, a když se to nedá najít, je třeba si to vymyslet. Pak protřepat, promíchat a podávat, dokud to nevyšumí, tedy pokud možno rychle, dlouho takové pití nepůsobí.

Tak groteska? Té je v románu asi nejvíc, místy vyloudí na čtenářově tváři úsměv, ale většinou jen shovívavý. Když se kmotr Janoušek znenadání rozmáchne samurajským mečem a Vít Bárta se ze strachu pomočí, uvědomí si čtenář, že je něco špatně – pustit do gatí by si totiž měla tahle postava spíš smíchem než hrůzou. Janoušek, stejně jako většina ostatních, je jen bezzubou figurkou.

Vieweghovi mafiáni spíš budí soucit a rezignované pokrčení rameny: zčásti za to může právě přehnaná grotesknost, s jakou autor příběh pojal, z části fakt, že už jsme u nás zvyklí opravdu na všechno a místo tisíckrát selhané snahy dohnat kohokoli k zodpovědnosti se jenom hystericky pohihňáváme. Za což, pravda, Michal Viewegh nemůže. Jen proti tomu bojuje zbraněmi, které jsou stejně účinné jako politická apatie většiny národa.

Prezidentské bahno

Mráz přichází z Hradu je docela zbytečný druhý díl. Přesto se bude pravděpodobně dobře prodávat, stejně, jako se dobře prodává bulvár. Skutečná jména a s nimi spojené postelové skandály i opilecké scény mají totiž sílu fascinovat dav a dávat mu do rukou shnilá rajčata, kterými s gustem mrští. Michal Viewegh to ví, sám byl mnohokrát terčem.

Samozřejmě že rozdíl tu je, respektive měl by být: novinový bulvár a literární satira by mezi sebou měly mít propast autorské soudnosti, literární kvality, promyšlených point a bodavé karikatury. Jenomže Mráz je až příliš často vygradovaný přehnanými fekálními scénami či zlou parodií.

Třeba tou, kterou autor hned v úvodu ukazuje, jak jednoduché je psát si deník v duchu Tajné knihy Ireny Obermannové. Což je buďto ironie nejprodávanějšího českého spisovatele vůči jedné z nejprodávanějších českých spisovatelek na druhou, nebo opravdu jen potřeba ukázat, že psaní je víceméně řemeslo, které Viewegh ovládá tak, že může psát a la kdokoli.

To mu nikdo neupírá. Jen bych jako obdivovatelka Vybíjené, jeho deníků, pohádek či Andělů všedního dne a nostalgická čtenářka Báječných let pod psa byla zvědavá spíš na pořádnou knihu o lidech, ne figurkách.

Klidně ať jezdí ve volvu, chodí běhat nesmyslně dlouhé tratě a nikdy nevyrostou z koukání po ženských, pořád budou jejich pochyby a strachy mnohem lidštější a čtení o nich smysluplnější než prezidentské bahno zahuštěné exkrementy vyděšených neonacistů. A klidně si na ni počkám mnohem déle než jeden rok.

Hodnocení MF DNES: 40 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.