Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sověti ho sestřelili. Spielberg o něm natočil Most špionů

  16:30aktualizováno  16:30
Francis G. Powers Jr. je synem pilota, jenž byl v roce 1960 sestřelen nad Sovětským svazem. Do Česka dnes přiveze předpremiéru filmu Most špionů, který o jeho otci natočil Steven Spielberg.

Narodil se v kalifornském Burbanku tři roky poté, co jeho otce propustili ze sovětského vězení. „V době, kdy byl můj otec nad územím Sovětského svazu sestřelen, jsem ještě nebyl na světě. Pak jsem prožíval normální dětství, lezl jsem po horách, jezdil na kole, chytal ryby,“ vzpomínal pro Nadaci Železná opona, jež jeho český pobyt spolupořádá, syn muže, který se účastnil programu U2 – špionážních letů nad komunistickými zeměmi.

Sedmadvacet úspěšných misí

„Byl jsem si vědom toho, že můj otec byl pilot a špion. Ale jako dítě jsem mnoha věcem nerozuměl. Bylo mi dvanáct let, když můj otec zemřel při havárii helikoptéry při práci pro televizi NBC; tehdy jsem si uvědomoval, že už mu nemohu položit žádné otázky,“ dodává.

Ptal se však jiných. Powers se dlouhodobě věnuje nejen příběhu svého otce, je také zakladatelem Muzea studené války a při přípravě filmu Most špionů spolupracoval s režisérem Stevenem Spielbergem jako odborný konzultant.
Jeho otec Francis Gary Powers nalétal sedmadvacet úspěšných misí nad Čínou, Indií, Pákistánem i východoevropskými zeměmi včetně Sovětského svazu, než ho sestřelili 1. května 1960 nad Sverdlovskem.

Fotogalerie

Byl zadržen, tři měsíce vyšetřován a poté mu soud udělil desetileté vězení. Propustili ho po 21 měsících, ovšem tím celá anabáze neskončila. „Když se otec vrátil zpět do Spojených států, rozpoutala se kolem něj bouře. Někteří mysleli, že emigroval, druzí, že s letadlem přistál, jiní zase, že v rozporu s rozkazy předal sovětským úřadům informace. Celá kampaň byla plná polopravd, nedorozumění, spekulací a nedůvěry,“ vypráví pilotův syn.

Není U2 jako U2

Navrátilce dlouho vyslýchali vyšetřovatelé CIA a lidé z programu U2, vypovídal také před vyšetřovacím výborem amerického Senátu. Nakonec všichni dospěli k názoru, že se zachoval správně. Na ředitelství CIA pak na základě vlastních zkušeností ze zajetí školil nové agenty, ale stýskalo se mu po létání, takže přijal post zkušebního pilota pro firmu Lockheed a nakonec řídil zpravodajskou helikoptéru stanice NBC, s níž zahynul.

Jeho syn až zpětně objevoval, že tajný program U2 nemá nic společného s kapelou U2 či jak jeho otce vyměnili za ruského špiona v Americe. Shodou okolností Powerse staršího sestřelili za éry Nikity Chruščova, jehož syn Sergej Chruščov, žijící ve Státech, zasedá v nadaci Powerse mladšího.

Hanks jako právník

Filmový příběh začíná v roce 1957, kdy FBI zatkne v New Yorku sovětského špiona, kterého hraje Mark Rylance. Americká vláda osloví uznávaného právníka v podání Toma Hankse, aby převzal jeho obhajobu; advokát jej uchrání před trestem smrti a do hry znovu vstoupí, když je nad sovětským územím sestřelen Powers, jehož ztvárnil Austin Stowell.

CIA požádá právníka, aby se ujal záchranné mise, Hanksův hrdina tedy v Berlíně vyjednává výměnu špionů, a navíc se dozví o americkém studentovi, který byl zatčen ve východní části města. Rozhodne se tedy, že zařídí propouštění obou krajanů.

„Miluji špionážní filmy,“ přiznal se režisér snímku Steven Spielberg. „Miluji příběhy Johna le Carré, filmy s Jamese Bondem, časopis Mad a jeho kreslený komiks Spy vs. Spy, na kterém jsem vyrostl.“

V jeho thrilleru se objeví i Amy Ryanová, Sebastian Koch nebo Alan Alda. Do českých kin vstoupí Most špionů 3. prosince. Ukázku z filmu najdete na videu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.