Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Církev gramodesek. Nový Chabon opět stojí a padá s muzikou

  12:01aktualizováno  12:01
V novém románu Michaela Chabona Telegraph Avenue jde o muziku, kung-fu filmy, černošskou komunitu, ale hlavně o otce a syny.

Spisovatel Michael Chabon | foto: AP

Americký spisovatel Michael Chabon získal v roce 2001 Pulitzerovu cenu za román Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, jenž je od začátku do konce holdem popkultuře postavené na hrdinech, konkrétně na komiksových hrdinech. Chabonova nejnovější próza Telegraph Avenue - v bravurním překladu Olgy Walló ji právě vydává Odeon - zase stojí a padá s muzikou, s černošským soulem, funky a jazzem. V jejím centru stojí „církev gramodesek, vinylová církev“. Svatostánek tu tvoří starý obchod s deskami, který vlastní dva kamarádi Nat a Archy, ne nepodobní Kavalieru a Clayovi.

Od kung-fu po matky-vlčice

Paralelně s tím se román sklání před umem Quentina Tarantina i jeho inspirátorů, točí se kolem kung-fu, béčkových filmů a ještě béčkovějších herců, jejichž vypracované tělo dostalo zabrat chlastem a fetem. To všechno pojí Chabonův zájem o homosexualitu a její hranice i (ne)přijímání. Ostatně v začátku kariéry byl tehdy už ženatý spisovatel dokonce omylem zařazen v jednom žebříčku mezi nejnadějnější homosexuální autory, což mu, jak uvedl, vůbec nevadilo.

Obal českého vydání knihy Telegraph Avenue

Obal českého vydání knihy Telegraph Avenue

Koktejl okořenil hrstí chybujících otců a matek-vlčic, zakápnul ho lehkou kritikou globalizace, naději vetkl do neohrožené černošské porodní asistentky, asi nejsympatičtější postavy knihy. Výsledkem je jeden z nejlepších současných románů, sebevědomý v jazyce, silný v myšlence.

Jediný Chabonův handicap spočívá v přehnaném množství bujících metafor a přirovnání, jako by jimi předně dokazoval, že je umí - na ně jsou ovšem Chabonovi čtenáři už zvyklí. Takže nepřekvapí, že hrdinové hledí „na výšivku ulic, mostů a silnic stehovanou a páranou světly na tmavém podkladu vody a nebe“ či že je ovívá chlad z „železné fuchsie ventilátoru“. Někdy budí smích („protáhl se vchodem, neodvratný jako úřední oznámení“), někdy spokojenou rezonanci („zadní světla byla úzká jak štěrbiny v masce Batmana“), jindy je možné je rovnou kopírovat jako citáty („dobré srdce je osmdesát pět procent všeho, co tvoří život“).

Telegraph Avenue se odehrává v Oaklandu, přesně na rozhraní tradičně silné černošské komunity a bílých obyvatel směřujících na univerzitu v Berkeley. Kolem krámku s deskami se postupně profiluje sada hrdinů: Nat zastupuje židovskou menšinu, Archy černošskou, jejich ženy jako alternativní soukromé porodní báby odmítají sterilní nemocniční dogma, jejich synové ztělesňují úzkou hranici mezi hetero- a homosexualitou.

A zápletka? Místní radní si odhlasují stavbu obřího řetězce, v němž bude mimo jiné i výjimečně dobře zásobený obchod s hudbou, což musí malý obchůdek obou přátel nutně dovést ke krachu. Přichází několik dní, které prověří vztahy a stanou se zlomovými pro další životní dráhu většiny zúčastněných.

Telegraph Avenue

autor:

nakladatel: Odeon

překlad: Olga Walló

504 stran, 399 Kč

Hodnocení­: 90%

Centrálním pojmem románu je láska - a není to laciné ani dojemné, ani prvoplánové. Láska v mnoha podobách. Předně láska k hudbě, vytrvalá a neotřesitelná. Také láska k dětem, již kromě palačinek matky Avivy představuje hlavně Nat jako otec milující svého zženštilého syna s holčičím jménem Julie bezpodmínečnou, byť trochu neohrabanou láskou.

V Archyho případě naopak láska chybí - jak ta, kterou mu jeho otec, zkrachovalý slavný kung-fu herec, neuměl a nechtěl dát, tak ta, kterou Archy (logicky podle hesla: Kdo nedostal, nemá co dát) teď neumí cítit ke svému synovi. Místo zde má i nostalgická láska k prostoru, k věci, k tradici. Prodávat desky lze i přes internet, dokonce asi lépe než v obchůdku s pojízdnými regály, kam chodili současní zákazníci už v době, kdy tady bylo holičství, jenomže duch místa má sílu, pouto.

Dokonale uvěřitelné postavy

A v neposlední řadě je tu autor, jenž miluje své postavy. Všechny bez výjimky. Žádný hrdina není u Chabona vedlejší, i ten poslední synovec majitele pohřebního ústavu sehrává svůj part grandiózně. Má být za budižkničemu a pitomého floutka, a je jím s věrohodností hodnou oscarového herce. Hrdinové jsou absolutně přirození  - snad až na figurku, byť kouzelnou, stárnoucí kung-fu girl Valletty Moorové. Chabon je raději nechá mluvit tak, jak jim zobák narostl, aby nepůsobili uměle, i když  riskuje, že čtenář se bude muset dost dlouho dohadovat, o čem je řeč. Největším požitkem z četby (nikoli jen této knihy) je pak celá třetí kapitola čítající sedmnáct stran napsaných jedinou větou.

Chabona označují kritikové za kronikáře popkultury, mistra, který se dá srovnávat s Philipem Rothem. Umí být jemnější, v každém románu zkouší jiný žánr, mění hlasy, střídá velká témata, přesto je to stále on. Pokud někdo nabízí literární drogu, po jejímž dočtení člověk cítí fyzickou bolest z odloučení od hrdinů, je to právě Chabon.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.