RECENZE: Taylor Swift opustila country a neztratila při tom osobitost

Na nejprodávanější desce roku se Taylor Swift spustila s čistým popem a snaží se zaujmout i Evropu. U nás se toho totiž o populární americké zpěvačce stále příliš neví.

Taylor Swiftová (Grammy 2013) | foto: AP

Je s podivem, jak intenzivně se Taylor Swift ve své hudbě dosud míjela s tuzemským publikem. Čtyřiadvacetiletá americká diva je přitom podle čísel i počtu ocenění jednou z nejúspěšnějších mladých zpěvaček současnosti. Díky talentu a cílevědomosti, se kterou na svých čtyřech předchozích deskách kombinovala pop a country, si získala především svoje domovské, americké publikum.

Celou situaci výstižně ilustrují dosavadní výsledky aktuálního alba 1989, které je prozatím globálně nejprodávanějším hudebním titulem roku, ale u nás se pohybuje na spodních příčkách první padesátky.

Přes oceán se totiž šarm Taylor Swift v plné síle dosud nepřenesl a to zejména kvůli stylu. Zřejmě proto se na aktuální desce naplno odstřihla od country a za pomoci ostřílených producentů, jakými jsou Max Martin nebo Shellback, natočila krystalicky popovou nahrávku, jejímž názvem odkazuje nejen na rok svého narození.

1989

80 %

autor: Taylor Swift

CD, 399 Kč

Právě pop přelomu osmdesátých a devadesátých let Taylor Swift cituje jako důležitý inspirační zdroj desky. Kytary na ní zaměnila za syntezátory, texty ostrouhala k větší srozumitelnosti, aby v nových kulisách vynikl její cit pro silný refrén a melodii.

Na vzácně vyvážené popové nahrávce ukázala, že ani soukolí producentů, kteří chrlí žebříčkové tituly jako na běžícím pásu, nemusí převálcovat osobitost. Přestože 1989 je bezpochyby deska vysoustružená pro rádia, už ze singlů Shake it Off nebo Blank Space je patrné, že se to v případě Taylor Swift neděje nevědomky a bez autorského vkladu. Na pop šla zkrátka chytře.