Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Spy Game - thriller, jenž v mnohém překvapí

  3:19
Oč jde v americkém filmu Spy Game? Po třiceti letech ve službách CIA odchází Nathan Muir alias Robert Redford do důchodu a ve stejný den se při akci na vlastní pěst dostává do čínského vězení jeden z jeho nejlepších lidí - Tom Bishop neboli Brad Pitt.

Za čtyřiadvacet hodin má být popraven. A protože si americká strana před blížící se důležitou a citlivou návštěvou prezidenta USA v Číně nechce pálit prsty, musí Muir kvůli kolegově záchraně rozehrát vysokou a nebezpečnou hru na vlastní pěst.

Spy Game

USA, 2001, 120 minut

Režie: Tony Scott, scénář: Michael Frost Beckenr, David Arata, kamera: Dan Mindel, hrají: Robert Redford, Brad Pitt, Catherine McCormacková, Stephen Dillane, Larry Bryggman, Michael Paul Chan, Marianne Jean-Baptisteová, Ken Leung, David Hemmings.

Hodnocení: 70 %

Ačkoliv zápletka tohoto špionážního thrilleru nepřináší zdánlivě nic nového, v lecčems přece jen překvapuje. Předně svým pojetím. Režisér Tony Scott se po tematicky obdobně zaměřeném hi-tech thrilleru Nepřítel státu nečekaně odvrací od současného trendu vizuálně brilantních adrenalinových akcí, výrazně využívajících nejnovější výdobytky elektronického průmyslu, a vrací se poněkud starosvětsky k hodnotám skutečného přátelství a hlavně k odpovědnosti člověka za to, že v určitou chvíli vstoupil do života někoho jiného.

Formou flashbacků - neboť Redford za celý film neopustí budovu CIA v Langley a Pitt čínské vězení - skládá Scott obraz nadřízeného a podřízeného, učitele a žáka, dvou přátel.

Uzavřený svět špionů, dvojitých agentů, obchodních, politických i náboženských zájmů, tajemných provokací i obyčejných náhod má navrch i v jednotlivých popisovaných misích, ať už jde o Vietnam 1975, východní Berlín 1976, kde našince potěší honička ve Škodě 1000 MB, nebo Bejrút 1985. Což je na jedné straně z tvůrčího hlediska bezpochyby stylově čisté, ovšem na straně druhé pro diváka častokrát víc než nepřehledné.

Zatímco Redford zvládá postavu špionského mazáka s přesvědčivou samozřejmostí hráče pokeru, Pittův hrdina ve své mladické impulzivnosti v kontrastu s ním občas působí přece jen poněkud naivně až dětinsky. Ale i tak chemie jejich vztahu funguje dokonale, ačkoliv je založena více na vzájemném hereckém respektu než na příběhu.

Ostatně scénář se zdá největší slabinou příběhu, neboť nakonec je spíše tušením možného, nikoli důkladně propracovanou studií, jež by měla šanci přesvědčit, že nedostupně všudypřítomný, zamotaný a proměnlivý svět výzvědných služeb má svou vnitřní logiku, hlavu a patu.

Fotografie z filmu Spy Game. Fotografie z filmu Spy Game. Fotografie z filmu Spy Game. Fotografie z filmu Spy Game. Fotografie z filmu Spy Game. Fotografie z filmu Spy Game. Fotografie z filmu Spy Game. Nyní se u nás promítá film z prostředí tajných služeb Spy Game. Redford (vlevo) se na plátno vrátil v roli agenta-veterána, který poslední den své služby musí zachránit nadějného adepta CIA v podání Brada Pitta (vpravo). Mimochodem, Pitt už byl několikrát označený za „Redforda nového tisíciletí“. Tím, že se potkají idoly dvou diváckých generací, navíc velmi podobní, má film o úspěch zřejmě už předem postaráno.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.