Zvláštní věc – některé nové seriály působí už při své premiéře jako pamětnická repríza. To je případ Cukrárny, která počínaje dneškem obsadí třináct pondělních večerů na ČT1.
Zachovává si klasickou podobu provázaného děje "na pokračování", nikoli samostatných uzavřených epizod jako třeba Okresní přebor. A byť se na rozdíl od příhod z vesnického fotbálku odehrává v Praze jedenadvacátého století, ani se tomu nechce věřit – rytmem i náladou má totiž mnohem blíže k venkovské Návsi nebo k maloměstskému Náměstíčku, jež napsal stejný autor, Jan Míka.
Babičky a internet
Navzdory názvu nejde o seriál profesní. Cukrárna slouží pouze jako sladce přívětivá výchozí základna, z níž se rozbíhají nitky typicky vztahové seriálové všehochuti.
Proplétají se odstředivě, aby se zavděčily všem generacím, a dost mechanicky. Ve zkratce: krachující cukrárnu uštvané matky čtyř dětí a ženy nepraktického historika přijdou spasit tři dobré víly na penzi, které si vedle práce se zákusky "rozdělí" i majitelčiny potomky.
Činorodá, až lehce vlezlá hrdinka Ivy Janžurové se plete do románku nejstarší dcery s nezaměstnaným opilcem, hrajícím si na básníka; noblesní dáma Jany Štěpánkové doučuje klukovská dvojčata matematice za pomoci společné lásky k fotbalu; a domácké hospodyňce v podání Nadi Konvalinkové učaruje nejmenší holčička.
V ráži je však především Veronika Žilková coby velitelka rodiny i zděděné cukrárny; svou výrazovou razancí na hraně hysterie se dovede přenést i přes otřepané objevy typu "rodina a podnikání nejdou dohromady".
S emancipací se tu zachází jako před půl stoletím, alespoň že moderním babičkám tvůrci povolili řidičský průkaz, taxíky nebo internet. Některé konstrukce ženských charakterů však vypadají jako čistě papírové naschvály – navíc bez nadsázky, která by je herečkám usnadnila.
Například divná zlodějská rebelie k noblesní hrdince Štěpánkové vůbec nesedí, a to včetně šroubovaného zdůvodnění; podobně přepjatá, byť ji Simona Stašová postihuje věrně, se zdá opičí láska matky "básníka" k nezdárnému synovi.
Chybí říz a překvapivost
A nadaná Petra Tenorová coby povalečova dívka musí předstírat důvěřivou naivku z jiného století – dnešní vzpurná studentka žasne jako novicka, že její drahý lže a pije. Mimochodem coby pseudoumělce ze čtvrté cenové skupiny ho výstižně zosobňuje Jan Dolanský, jeden z mála mužů, kteří v obklíčení kralujících žen nezůstali figurkou.
Žádnou díru do moderní televizní tvorby Cukrárna neudělá. Je bodře sousedská od srdce k srdci, ale nemá říz ani překvapivost raných Míkových prací a všechno tu trvá nekonečně dlouho. Prostě po všech stránkách průměrný seriál; o deset procent výše jej zvedá jen výjimečná hustota výjimečných hereček na metr čtvereční a jejich umění zakrýt, že občas musí vařit z vody.
Cukrárna
ČT, režie Dušan Klein, hrají Naďa Konvalinková, Iva Janžurová, Jana Štěpánková, Veronika Žilková, 13× 57 minut.
Hodnocení MF DNES: 60 %
