Shemekia Copelandová

Shemekia Copelandová | foto: Sandrine Lee

RECENZE: Nové album Shemekie Copelandové je hodno jejího titulu

  • 0
Od roku 2011, kdy dcera zesnulé bluesové královny Koko Taylorové vsadila na Chicagském bluesovém festivalu korunu své matky na hlavu tehdy dvaatřicetileté Shemekie Copelandové, je dosavadní hvězdná kariéra této nositelky slavného bluesového jména posvěcena. Nové album s názvem 33 1/3 tomuto čestnému titulu odpovídá.

Shemekiin otec, slavný texaský kytarista Johnny Copeland (1937–1997) dal dceři nejen bluesové cítění v genech, ale sám dbal o její hudební výchovu: už v šestnácti letech ji vzal na turné coby svoji předskokanku. Zemřel sice dřív, než Shemekia stačila v roce 1998 vydat debutové album u prestižního labelu Alligator, ale z dceřiny kariéry by jistě měl radost.

Na její alba pějí od začátku recenzenti vesměs chválu, jejich produkce se ujaly velké osobnosti žánru (např. Steve Cropper či Dr. John), pozici nejvýznamnější současné vokalistky elektrického blues dokonce letos v únoru stvrdil americký prezident Obama, když Copelandovou pozval mezi hrstkou bluesmanů na památný koncert v Bílém domě.

Shemekia Copeland: 33 1/3 (obal)

Nové album, už druhé po podpisu smlouvy s neméně respektovaným labelem Telarc, pokračuje přibližně ve stylu, který nastolila předchozí deskou Never Going Back (2009). V produkci Olivera Wooda z bratrského dua The Wood Brothers (druhá polovina dvojice je basista Chris Wood, člen slavné kapely Medeski, Martin And Wood) Shemekia Copelandová překračuje striktně bluesové hranice mnohem víc než kdykoli předtím.

To, čím zaujme album, jehož název symbolizuje jednak věk, ve kterém zpěvačka natáčela, jednak rychlost otáček klasických vinylových elpíček na gramofonu, je syrovost hudebního doprovodu. V něm exceluje zejména Woodova kytara, místy nikoli nepodobná způsobu, jakým hrává například Marc Ribot na deskách Toma Waitse.

Ale i jediný instrumentální příspěvek největšího žijícího bluesového kytaristy Buddyho Guye, hostujícího v písni Ain't Gonna Be Your Tattoo, je pro fanouška "rukodělné" americké hudby opravdovým pohlazením, ovšem drátěným kartáčem...

Shemekia Copeland

Z bluesových, či spíš rhythm'n'bluesových souřadnic tam či onam vybočuje řada písní, dohromady ale drží možná ještě víc než na minulém albu. Zapadá sem naprosto čistě i na hybném funky rytmu postavená Can't Let Go, do country mířící Somebody Else's Jesus, soulová balada A Woman a pochopitelně i závěrečná slavná dylanovka I'll Be Your Baby Tonight.

Protože v rámci evropského turné zazpívá Shemekia Copelandová také v České republice (15. listopadu ve Zlíně a o den později v Šumperku), bude zajímavé, jak její vystoupení vlastně bude znít. Zda koncertně vsadí spíše na tradičnější bluesovou notu, jak jsme ji slyšeli v roce 2010 v Uherském Brodě, nebo zda se rozpřáhne v celé šíři současného záběru. Jisté je, že ať tak či tak, v obou polohách bude jistě výborná.

Hodnocení iDNES.cz: 80 %