Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: S Umělcem zakusíte krásné bláznovství němého filmu

  8:00aktualizováno  8:00
Potetovaný kolotočář s ochraptělým hlasem. To je dnešní Hollywood, který své zákazníky buď citově vydírá, nebo je zasype speciálními efekty. A pak přijde jemný francouzský gentleman a rozpláče toho starého komedianta jeho vlastní černobílou fotografií z mládí.

Sám režisér Michel Hazanavicius charakterizuje svůj počin jako milostný dopis kinematografii. Nemáme důvod mu nevěřit. Vášnivá láska k éře němého filmu, kterou zlikviduje nástup takzvaných "talkies", z Umělce doslova sálá. Pouhý návrat k nostalgii ale francouzský režisér striktně odmítá.

Příběh vyhasínající hvězdy je hlavně oslavou filmového řemesla dvacátých let a režisér ho ctí v každém detailu, včetně úvodních titulků. Hned po jejich doběhnutí se ocitáme v sále biografu, který má ještě orchestřiště. Živý doprovod už za chvíli nebude třeba, stejně jako služby George Valentina, elegantního šviháka, který točí filmy jako Douglas Fairbanks a tančí jako jeho nástupce Gene Kelly.

Z filmu Umělec (The Artist)

Z filmu Umělec (The Artist)

Než začne klesat ke dnu, sledujeme Valentina v jeho plném lesku. Je po premiéře, samolibá hvězda si naposledy upraví frak, ulízne brilantinou napuštěné vlasy a jde si se svým psím kolegou užívat nadšených ovací obecenstva. Jean Dujardin v roli Valentina má všechno, co má filmová hvězda stříbrného plátna mít: krásnou tvář, smysl pro humor s až dětskou hravostí i podmanivý šarm.

Iluze dokonalosti

Podlehnete mu bez nátlaku a možná si ani neuvědomíte, že se ve filmu vyjma krátkých mezititulků nemluví a děj dobarvuje skvělá hudba Ludovica Bource. Nevyruší vás ani nutné přehrávání herců, kteří musí emoce dohánět koulením očí a exaltovanými pohyby. Pro herce je těžké nepřestřelit třeba v taneční scéně, v níž George a jeho femme fatale Peppy Millerová (mimořádná Bérénice Bejo) opakovaně zkouší tentýž záběr.

Fotogalerie

Vytvořit zdání němého filmu v němém filmu pomáhá také zřetelné rozjasnění obrazu. Kameraman Guillaume Schiffman se nebál použít i další optické šalby staré doby. Jednotlivé kapitoly rozděluje zatmívačkami, rostoucí úspěch Peppy uvozuje prolínáním koláží z novinových článků. Dokonalou iluzi stříbrného plátna dokresluje povinně jednoduchý příběh. Ten je v každé vteřině strhující, a to i v momentě, kdy dramatickou událost zachraňuje teriér Uggie.

Pokládat Umělce za povedené retro by byl omyl. Nejenže nás snímek jakožto věrná replika starého řemesla bere do minulosti, ale nutnou spoluúčastí, odezíráním ze rtů, domýšlením scén nutí diváky prožívat film totožným způsobem, jako to dělali naši praprarodiče. Včetně úžasu, který se jich zmocnil, když slyšeli své hvězdy poprvé promluvit. Vedle toho okázalé efekty moderní kinematografie blednou. Za takový zázrak by si francouzský režisér Oscara za nejlepší film určitě zasloužil.

Hodnocení iDNES.cz: 80 %







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.