Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Rothův román provokativně ohmatává národní identity. A pořád baví

  15:25aktualizováno  15:25
Svého času na Druhý život (vyšel v roce 1986) stále úspěšně tvořícího klasika americké židovské literatury vybyla jenom Národní knižní cena kritiků.

Philip Roth | foto: Profimedia.cz

Pět kapitol, z nichž kniha sestává a které si navzájem protiřečí, lze číst přinejmenším dvěma způsoby: buď jako komentář k procesu psaní, kdy autor má mnoho nápadů, ale ne všechny se do tradiční prózy dostanou, nebo jako úvahu na téma, že všichni lidé někdy žijí druhým životem v tom smyslu, že dělají věci, které nezapadají do jejich oficiálního bytí.

Jinými slovy buď jako knihu, v níž autor chtěl prozkoumat veškeré možnosti, jaké mu jeho hrdinové skýtají, nebo jako příběh o změně a o úniku, o vyhlídkách na alternativní život. Čili buď jako postmoderní experiment, nebo jako sondu do společensky přijatelného chování ohraničeného nejrůznějšími konvencemi a tabu.

Obálka knihy Druhý život od Philipa RothaProtagonisty jsou devětatřicetiletý impotentní zubař Henry, ve Spojených státech obdařený manželkou, milenkou a třemi dětmi, a jeho bratr Nathan Zuckerman, skandální spisovatel obnažující nejedno rodinné a potažmo také údajně židovské tajemství, jehož několikrát zmíněný román nazvaný Carnovsky se nápadně podobá Rothovu Portnoyovu komplexu (v obou případech svazek svým autorům kromě kontroverze vynesl peníze i slávu).

A zatímco Nathan popisuje Henryho život tak, jak jej nezná Henryho manželka, která ho v projevu na pohřbu coby "rafinovaná autorka rodinné fikce" vylíčila jako hrdinného mučedníka manželského lože, sám sobě později přisoudí stejný zdravotní problém a spekuluje, jak by ovlivnil zase jeho osud. Který navíc dráždivě často připomíná to málo, co známe
z Rothova soukromí.

Líbat boží prdel

V jedné z Nathanových fikcí se stereotypně hodnému židovskému chlapci Henrymu přiděluje mnohem radikálnější budoucnost než útěk s milenkou – svůj druhý život začíná anti- Henry nyní se jménem Chanoch a s pistolí v ruce jako militantní osadník v Judeji.

Izrael viděný Nathanovýma očima přitom rozhodně není ráj na zemi: odvážní průkopníci v biblické zemi podle něj "líbají boží prdel" a "udatně konají Jeho dílo", Židé vybírající přímo u Zdi nářků peníze prý na charitu nevypadají zrovna věrohodně a ze sympatického Šukiho, vedlejší postavy kdysi s nadšením budující Izrael, je unavený člověk vyčerpaný každodenním napětím.

Přes to přese všechno však Izrael znamená pro kolektivní židovskou identitu druhý život – život ve vlasti, a nikoli v diaspoře. Ani tu ovšem Rothovo břitké pero nijak nešetří, přičemž zeměpisným protikladem izraelské pouště je anglická zeleň.

Názorovým střetům uvnitř multikulturního a pluralitě otevřeného Izraele pak odpovídá uhlazeně zdvořilá konverzace překypující obraty typu "Ach, opravdu?", pod níž se nezřídka skrývají jak sofistikovanější formy antisemitismu, tak plošné démonizování Izraele zejména po arabsko-izraelském konfliktu z roku 1967.

Paralelní scéna k výjevům z Jeruzaléma se logicky odehrává v katedrále, kde Nathanova fiktivní, vysněná nebo v rámci knihy skutečná žena Marie pěje vánoční koledy, a ateista Roth se samozřejmě pěkně opře též do křesťanství: zrození Ježíše Krista je "Disneyland v Betlémě" a "velkolepý nechutný kýč s jeho fundamentální hrůzou z pohlavního styku".

Idiotský žargon doby

Tu ústy Nathana, onde ústy Henryho se Druhý život ostře naváží do jakéhokoli monolitického myšlení – ať už je to vlna vnímání ze 60. let a "idiotský žargon té doby", který nadělal nejen Angličanům z mozků drť, nebo freudovská "oidipovská bažina", redukující složité předivo mezilidských vztahů na schémata typu synovská vzpoura proti otci.

Opravdovým triumfem je však styl: filozoficky i formálně narušuje hranice mezi realitou a fikcí, podvratně včleňuje autobiografické prvky, provokativně ohmatává židovskou i americkou identitu a přitom nepřestává bavit. Nakonec se román dá část i jako neobyčejně inteligentní a vtipný komentář k mužské krizi středního věku.

Patrně netřeba opakovat, že pokud někdo nemá Rotha v lásce, jsou to jedinci a instituce přehnaně dbající na politickou korektnost a feministky, které mu vyčítají, že jeho hrdinky jsou pouhými objekty erotické touhy.

Jako by chtěl ty posledně uvedené potěšit, včlenil Roth do závěru Druhého života rozhovor Marie mluvící s Nathanovým duchem a dopis, jaký by Marie asi (tj. v Nathanových představách) napsala Nathanovi na rozloučenou. Prázdné gesto: ani jeden z oněch textů v textu nijak nepřispívá k hlavním tématům, a jako takové jsou oba prostě zbytečné.

Philip Roth: Druhý život
Překlad Jiří Hanuš. Mladá fronta
352 stran,cena 359 korun
HODNOCENÍ MF DNES 90%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.