Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vykradl své Beatles, ale jinak Ringo Starr ostudu nedělá

  17:54aktualizováno  17:54
Bývalý bubeník slavné liverpoolské kapely vsadil na hodně letní náladu a na své osmnácté řadové desce servíruje rytmy jak z Copacabany. Postcards from Paradise není a nebude přelomové album. Nicméně se opravdu dobře poslouchá.

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Ringo Starr) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Při přehrávání titulní skladby a prvního singlu z alba Postcards from Paradise se pozorný posluchač neubrání dojmu, že tohle tady už jednou bylo. A taky že ano! Minimálně v jednom ohledu dosáhl čtyřiasedmdesátiletý Ringo Starr jakési esence své sólové tvorby z posledních let.

Postcards from Paradise

Autor:

CD, 399 korun

Hodnocení: 70 %

Totiž, v textech písní z minulých desek se zhusta vracel do minulosti, ať už to bylo stručné shrnutí vlastní muzikantské kariéry ve slovech titulní skladby alba Liverpool 8, odkazy na Johna Lennona v písni Peace Dream tamtéž nebo třeba vzpomínky na neutěšené poměry v útlém dětství (The Other Side Of Liverpool z desky Y Not). Své první bubenické angažmá připomíná i na aktuálním albu, konkrétně v písni pojmenované prostě názvem kapely, v níž začínal, tedy Rory and the Hurricanes. Ale teprve v Postcards from Paradise přichází „pocta“ Beatles formou obří citace. Text titulní písně je skutečně složený takřka výhradně z úryvků či přímo názvů skladeb, které s kapelou v šedesátých letech nahrál, a vedle toho i z pár odkazů na hity ze Starrovy sólové tvorby.

Takže je to samé „don’t pass me by“, „I know you told me yesterday“ a „you’ve got to hide your love away“, nebo dokonce „it’s all too much my little child“, v čemž znalec objeví dva názvy písniček najednou. A popravdě řečeno se ze všech těch úryvků podařilo poskládat na poměry popové písně docela smysluplný text.

Obal desky Postcards from Paradise

Tolik k dosažení nirvány stran Starrova textařství. Jenomže texty nejsou zpravidla tím, kvůli čemu se pořizují a poslouchají popové nebo rockové nahrávky. Ringo Starr se jako vždy při práci obklopil více než solidními muzikanty z All-Starr Bandu, tedy kapely, se kterou brázdí svět se svými koncerty. Spoluautorstvím i kytarovými party se na nahrávce podílel taky Dave Stewart z Eurythmics. O kytary se tu dělí třeba s Toddem Rundgrenem nebo Joem Walshem.

Starr obnovil někdejší politiku „kdo se staví, bude na nahrávce“, takže vedle více či méně stálé party tu hrají i klávesista Glen Ballard, spolupracovník Alanis Morissette či Michaela Jacksona, nebo Claptonův baskytarista Nathan East.

Výsledkem je poměrně svěží soubor jedenácti skladeb, které se povětšinou nesou v lehce rozhoupaném rytmu a snad paradoxně jen titulní Postcards from Paradise svou zatěžkaností odkazuje spíš k elektronice než k exotickým a prosluněným plážím. Naopak letní náladu asi nejvíc navodí Bamboula, na níž Starrovi pomáhal skladatel Van Dyke Parks. A i když chybí jasný hit, který by se „zažral“ na první dobrou, žádná z písniček neurazí a neudělá ostudu ani při zamíchání mezi starší pecky. A to je možná přesně to, co si řadová deska nikterak vynikajícího písničkáře po sedmdesátce může klást za cíl.



Témata: Beatles




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.