Na začátku žije na ostrově, jejž přijedou zbavit diktátora, šest tisíc lidí. Na konci, po záchranné akci Postradatelných, to vypadá, že přežilo šest domorodců a dvě chýše. Leč hrdina jim přidá na obnovu.
Ano, i takhle nebetyčně pitomý je obsah filmu, jímž Sylvester Stallone zkusil oživit akční žánr „pravých chlapů“ 80. let; rafinovanější zápletku mají i omalovánky.
Přesto mohl dopadnout daleko hůř; dokonce mile překvapí. Protože dojímá. Podmaňuje si nostalgií akčních pohádek, jejichž drsní rekové čpící mužným potem šli rovnou na věc a s ničím se nepárali. Postradatelní jsou jako kamarádi z vojny, kteří při vzpomínkách na společné zážitky ukryjí pod siláckými žertíky zpozdilou slzu. Pánové to prožívají, dámy se chápavě usmějí a ustelou jim ve stodole.
Díky za nadsázku
Navíc se Postradatelní neberou úplně vážně, což jim přidává body i v očích těch, kdo akční „béčka“ nepovažují za fenomén, nýbrž za zbytečný apendix kinematografie.
Kdo je kdokdo je kdoSeznamte se s partou Postradatelných |
Už úvod, v němž účinkují somálští piráti, zajatci a lasery, nese typické hlášky ceděné skrze zuby - třeba Stallonův hrdina suše odtuší, že jen světlo je rychlejší než on. Ze sestavy hereckých legend žánru se vydělí obrysy rolí včetně rebela v trefném podání Dolpha Lundgrena, i když režírující Stallone využil pořádně sotva polovinu z nich.
Po akci si žoldáci užívají motorek a piva, k čemuž jim hraje starý dobrý bigbít, postava Jasona Stathama smutní po rozchodu s dívkou a Mickey Rourke vede pamětnické řeči. Prostě klasika. Ovšem už další scéna zvedá průměrnou známku na šedesát: hravá pocta, v níž se špičkují Bruce Willis a Arnold Schwarzenegger se Stallonem. Kéž by její sebeironickou nadsázku udržel celý film!
Bohužel do vážných debat a politických odkazů se vrací letitá žánrová upocenost, jíž přijde na pomoc ještě módní typ domácího násilí a věčná režijní berlička: let ptáků, jenž se do prostřihu vždy hodí.
Jednou to má půvab
Zato akce jsou slušně nasnímané, i veteráni mají formu, byť podvůdky a záskoky lze prohlédnout, a boj se vede zpříma se vší názorností digitální krve tryskající z uťaté ruky; dámy vrtí hlavou, pánové pochvalně řičí „Jo, ty vole, jo, jo!“
RecenzePostradatelní (2010): Postradatelní 2 (2012): Postradatelní 3 (2014): |
Herecky má Stallone svou jedinou polohu včetně směšného baretu, Jet Li plní komickou úlohu, rozkošný Rourke ustojí i výlevy o válce v Bosně, ztrátě lidství, záchraně duše a slivovici; největší prostor si právem urval Statham. Též v rychlém, leč dlouhém finále se bojuje bez důmyslnější choreografie, ale zblízka ve stylu „kopni, řízni, sekni, bodni, vpal mu kulku do těla“. Že se diktátor polepší a zvolá: „Byl jsem sobec,“ patří ke kouzlu nechtěného. Vůbec humor je tu způli záměrný a způli bezděčnou parodií.
Starosvětská úpornost však film polidští. Akce byla jejich život, nic jiného neumějí, v tom jsou až dětsky bezbranní: herci i jejich hrdinové. Jeden návrat má proto půvab; ale vzkřísit celou vlnu? Jen to ne!