Prvně jde o to, jestli miluje nebo nemiluje, následně o to, zda rodit či nerodit, pak se ozve zklamání nad manželstvím a příliš naléhavé stárnutí. Žádný velký svět, jen holčičí trable.
„Můj muž je zvyklý, že řídím já jeho, i když ho nechávám triumfovat,“ říká v prostřední povídce její hrdinka Ofélie a o několik stránek dál musí logicky pochopit, že „tolerovat milenku je normální jako ranní stolice“.
První věciautor: Irena Obermannová nakladatelství: Motto 200 stran, 245 Kč |
Všechny hlavní ženské postavy se jmenují Ofélie. Protože měly být jemné, éterické, introvertní, tragické. Jenomže z úmyslu sešlo, na to je Obermannová příliš svéhlavá a provokující, i své Ofélie vždy nechá vyloupnout se.
Autorka ženám rozumí. Píše o první lásce či menstruaci. Žádná moudra, co hýbou zeměkoulí, triumfování přenechává jiným. Hodnocení je nicméně o deset procent horší kvůli příšerné obálce: ne že by bylo nutné každou Obermannovou ilustrovat Saudkovou fotografií, jak to mívalo nakladatelství Motto ve zvyku, ale kresba s létajícími sněhuláky je mimo.
