Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Proslulý soubor dokázal, že umí Carmen i modernu

  17:14aktualizováno  17:14
Na Pražské jaro se v pátek 16. května vrátil houslista Gidon Kremer. V Rudolfinu vystoupil i se svým ansámblem Kremerata Baltica.

Gidon Kremer 16.5. v Rudolfinu na Pražském jaru. | foto: Pražské jaro, Ivan Malý

Lotyšský houslista, který se proslavil zvláště propagací nových skladeb, vystoupil na Pražském jaru poprvé už roku 1974 a pak ještě několikrát. Dvakrát přijel i se souborem Kremerata Baltica, který sám založil a který tvoří hudebníci z pobaltských států. Na Pražském jaru se stavili v rámci evropského turné.

Gideon Kremer a Kremetata Baltica

Pražské Jaro, 16. 5. Rudolfinum

Hodnocení­: 80%

Začalo se českou hudbou, skladbou Crux od Luboše Fišera, nezvykle kombinující sólové housle, tympány a zvony. Skladatel, zesnulý před patnácti lety, ji převzal ze svého Requiem z roku 1968 a Kremer ji v Praze hrál už v sedmdesátých letech i přes zákaz normalizační cenzury. Kratší, ale myšlenkově výrazná, virtuózní skladba má v Kremerovi vášnivého interpreta a rozhodně utkví v paměti.

Něco podobného se už tak jednoznačně nedá tvrdit o Půlnoci v Rize od soudobého lotyšského skladatele Artūrse Maskatse, která zazněla v české premiéře. Pocta lotyšské metropoli je náladovou kompozicí s tanečním charakterem, kterou si lze představit i jako hudební doprovod k procházce po rižských kavárnách.

Kremer v této skladbě rovněž hrál, stejně jako v Serenádě od Leonarda Bernsteina, inspirované Platónovou Hostinou. Autor West Side Story chtěl být brán především jako autor soudobé vážné hudby. Jenže přes všechnu snahu se mu v tomto oboru geniální nápady nehrnuly zdaleka tak snadno jako v jiných žánrech. Anebo jako Georgesi Bizetovi v Carmen. Suita od Rodiona Ščedrina pro smyčcové a bicí nástroje, která zazněla v druhé části koncertu, Bizetův originál přibarvuje a dobarvuje a nezastírá, že byla vytvořena pro primabalerínu Maju Pliseckou. Nicméně v energickém podání tak skvěle disponovaného ansámblu, jakým je Kremerata Baltica, obstála i jako hudební číslo. Teď už bez Kremera, který se před přestávkou rozloučil přídavkem od ukrajinského autora Valentina Silvestrova.

Skoro jako baletka se během večera před orchestrem vznášela křehká a drobná litevská dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, nositelka prestižní ceny Salcburského festivalu. Přesto ale její výkon působil nenápadně, orchestr hrál v podstatě sám. Smysl pro jemnost a detail mohla naznačit spíše v přídavku, slavném Mahlerově Adagiu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edgar Wasser (Hip Hop Kemp 2017)
Z Hip Hop Kempu se na poslední chvíli omluvil raper Common

Letošní ročník festivalu Hip Hop Kemp, který se konal na hradeckém letišti, přilákal do areálu zhruba sedmnáct tisíc milovníků hip hopu. Divákům se představilo...  celý článek

Miroslav Žbirka
Miro Žbirka zahraje se symfoniky. Zazní vlastní písně i Beatles

Zpěvák Miro Žbirka v úterý 19. prosince zahraje společně s Moravskou filharmonií Olomouc v pražském Kongresovém centru. Koncert se koná v rámci festivalu České...  celý článek

Robbie Williams (Letiště Letňany, Praha, 19. srpna 2017)
RECENZE: Robbie Williams stále boduje v popové těžké váze

Sobotní koncert Robbieho Williamse na pražském Letišti Letňany byl ukázkovou popovou show ze staré školy. Hvězdný britský zpěvák skutečně zpíval, kapela hrála...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.