RECENZE: Dříve hrál Johnnyho Cashe, teď s kladivem honí pedofily

Za roli Johnnyho Cashe ve filmu Walk the Line má herec Joaquin Phoenix Zlatý glóbus. Loni k němu na festivalu v Cannes přidal cenu za postavu mstitele obětí pedofilů v surové novince našich kin Nikdys nebyl.

Joaquin Phoenix jako hrdina filmu Nikdys nebyl | foto: Film Europe

Na brutalitě snímku Nikdys nebyl asi nejvíce zaráží, že jeho britská scenáristka a režisérka Lynne Ramsay je sama matkou. Znepokojivé násilí sice provázelo také její drama Musíme si promluvit o Kevinovi, nicméně ve filmu Nikdys nebyl už má podobu rádoby umělecké šokující schválnosti.

Hrdinovu minulost si divák skládá z úmorných záblesků jeho paměti. Traumatické vzpomínky se týkají dětství s krutým otcem, válečných zážitků z Afghánistánu i práce v FBI. Teď už je soukromníkem, který na zakázku zachraňuje oběti dětské prostituce.

Při jedné akci však zjevně šlápne na kuří oko mocným členům pedofilní sítě, takže se mezi jeho blízkými začínají množit mrtvoly. Zasmušilý vlk samotář pod kapucí se nicméně nevzdá, vezme si další dávku prášků, nové kladivo a vyrazí pro ohroženou školačku přímo do luxusního doupěte neřesti.

To je ovšem teprve finále, k němuž režisérka vede svého hrdinu přes osobní rituály včetně věcných, někdy zábavných, jindy až odpudivých detailů. K příjemnějším patří jeho soužití s maminkou, která sleduje Psycho a pak nemůže usnout, postupně však převáží krvavé ornamenty jako prostřelené brýle.

Ne že by Phoenix hrál špatně, naopak, stává se však zajatcem manýry. V nehybné zpustlé tváři nosí výraz muže, který už viděl příliš mnoho hrůz, případně ji nastavuje chladivému dešti noci; a vypadá záhadněji, než ve skutečnosti je.

Zkrátka jeho existenciálně zabarvený portrét přesně vystihuje evropský způsob předstírání, že tentokrát jde o něco „vyššího“, zásadnějšího a hlubokomyslnějšího než o běžný hollywoodský thriller, tudíž se může v násilí přitvrdit.

Nikdys nebyl

50 %

Režie a scénář Lynne Ramsay, hrají Joaquin Phoenix, Alessandro Nivola, Alex Manette, John Doman

Kinobox: 66 %

IMDb: 6.7

Phoenixův rek připomíná temného krysaře moderní doby, jenže nuceného k přepjatým gestům; rozerván na duši, roztrhá na sobě i košili. K tomu kamera vymýšlí pohledy prostřednictvím zrcátka v autě či bezpečnostních kamer, jako by i tohle dávno nebylo součástí žánrové šablony, o zvrhlých politicích půjčujících si vlastní dcerky nemluvě.

Působivost se filmu Nikdys nebyl nedá upřít, je to ovšem působivost snobsky vypočítavá a citově vyděračská. Na konci divák buď přestane věřit, že ještě někde na světě vůbec žije někdo normální – anebo si historku shrne do pohádky, kterak osamělý poutník k dítěti přišel.