Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vypointované Něžné vlny aneb proč je důležité míti Vejdělka

  16:23aktualizováno  16:23
Novým snímkem postavil Jiří Vejdělek recenzenty do svízelné situace. Nejkouzelnějším prvkem Něžných vln je totiž jejich pointa - jenže tu nelze prozradit. A bez ní film pokulhává.

Napovězme tedy, že klíčové finále úsměvné romance dospívání se odehraje 17. listopadu 1989 přímo na Národní třídě, mezi davem studentů a kordonem policistů, a že obsahuje nejoriginálnější, nejvtipnější i nejněžnější ze všech spikleneckých teorií o pádu komunismu. Navíc politika v ní takřka nehraje roli.

Něžné vlny totiž vyprávějí o citu v různých podobách, zejména však o první lásce a prvním milování, které nepodléhají změnám režimu. V daném případě však hrdina bojuje s časem, protože za okamžik jeho vyvolená může zmizet za železnou oponou, odkud - zdálo se tehdy před Listopadem - už není návratu.

Fotogalerie

Ovšem snímek se nedrží jen klíčového roku. Věnuje mu sice dlouhý vysvětlující úvod, jako by šlo o film pro vývoz, což lze sotva předvídat, a další body si sráží stejně zbytečným vypravěčským komentářem hrdiny, jehož hlas i herecký výraz citelně nesedí.

Nicméně poté se děj propadne v čase do krajiny dětství, k níž patří hravý filmový týdeník o zmateném plavci alias hrdinově otci v královském pojetí Hynka Čermáka a Táňa Pauhofová v roli maminky: oddaná, krásná a poněkud pohádkově nestárnoucí.

Co už tu bylo

Potíž tkví v tom, že Vejdělkova výprava do vlastní paměti není zdaleka první svého druhu. A pohříchu se podobá těm nejznámějším i nejmilovanějším. Takže divák v Něžných vlnách najde velký kus Báječných let pod psa, počínaje maminčinými ambicemi vkládanými do syna a konče tatínkovým záchvatem apatie, dále otisk Pelíšků, stopu Obecné školy, a dokonce prvek sousedské hřbitovní selanky z Vesničko má středisková. Jako by vybrané motivy z děl svých předchůdců režisér upravil, přetočil a sestřihal.

Nicméně něžné situace Vejdělek umí náramně. I když původně ve svém dalším filmu sliboval přitvrdit v humoru až na hranu černé jízlivé ironie, zjevně plán odsunul ve prospěch poezie úsměvu. Od dětského průzkumu světa s lékařským stetoskopem po motýla ze školních sbírek inscenuje Něhu s velkým N, přirozenou a důsledně shazovanou jemným žertem, aby líbeznost nepřecukroval.

Něžné vlny

Česko, 2013, 96 min

režie: Jiří Vejdělek

hrají:Lucie Šteflová, Robert Cejnar, Jan Maršál, Táňa Pauhofová, Hynek Čermák, Gabriel Barreto de Carvalho, Vojtěch Dyk, Jan Budař, Jan Hartl, Vica Kerekes, Václav Kopta, Taťjana Medvecká a další

Hodnocení: 60 %

Rodinnému leporelu nahrává i fakt, že oba dětští představitelé hrdiny (i jeho rusovlasé víly) působí naprosto samozřejmě, ať studují první polibek, zažívají první dotek při branném cvičení v plynových maskách nebo způsobí první trapas v přímém přenosu na spartakiádě. Vejdělek vzdává příjemný hold veškerému lidskému "poprvé", což pokaždé podprahově zabírá.

Epizodky malého outsidera zvolna plynou jako sladkobolné pápěří, ani nevzrušují, ani neruší. Bohužel v dospívání se změnou herců je náhle půl kouzla pryč: Robert Cejnar zcela postrádá charizma, ale i jeho vyvolená ztratí předešlý rusalčí půvab.

Navíc houbová připomínka Černobylu či "Rusák Čajkovskij" sahají k lacinější zábavě, ač jinak nadále platí, že politiku film vnímá čistě, bez plakátu, spíše mimoděčně a jen v okamžicích, kdy bere lidem sny.

Jiskřivá pointa

Teze, že i za převratných revolucí má ztráta panictví přednost, je sice milá, ale kvůli dlouhým přípravám trochu nudná. Tedy do chvíle, než ji rozsvítí pointa z Národní třídy: pro někoho snad až kacířská, ale rozhodně ne zlá. Skoro se zdá, že nejprve měl Vejdělek tenhle osobitý nápad a teprve pak "před něj" dopsal běžný typ generační kroniky dospívání za totality.

Právě za původnost oné jiskřivé pointy i za odvahu sáhnout na posvátný okamžik novodobé historie, aniž by jej přitom znevážil, zaslouží film mírně nadprůměrnou známku; a kdyby vystřihl celý vypravěčský rámec, má pět procent k dobru. Divácký potenciál bez urážky vkusu je pro současný stav naší kinematografie nadmíru důležitý. Ale nic nemění na tom, že Něžné vlny, byť řemeslně na výši, představují dosud nejslabší Vejdělkovu práci.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.