Potřeba rychlosti; tak zní v doslovném překladu název herní série Need for Speed. Stejně se jmenuje její filmová podoba, která právě vstupuje do našich kin. Také se tváří, že kromě rychlosti už nic jiného nepotřebuje, jenomže u filmu to neplatí.
Need for Speed znamená první samostatnou režii Scotta Waugha, herce a hlavně kaskadéra. Scenáristům nejspíše řekl, že shání vycpávku mezi divoké jízdy, na nichž film stojí, a George Nolfi s Johnem Gatinsem za jedno deštivé odpoledne spíchli příběh ještě natvrdlejší než všechny díly konkurenční série Rychle a zběsile dohromady.
Ve zkratce: jde o pomstu. Hodný chudý hoch ztratil svou brunetku, kamaráda, živnost automechanika i dva roky života na svobodě kvůli zákeřnému bohatému padouchovi.
Pročež hned po návratu z vězení chystá odvetu, zas na čtyřech kolech. Aby však na start tajného závodu dorazil včas, musí v rekordním čase projet Ameriku od pobřeží k pobřeží, opět s pomocí svých přátel a nové plavé spolujezdkyně.
Aaron Paul v hlavní roli připomíná spíše jistého moderátora usedlých estrád než krále volantu, dvě brady v kombinaci s tvrdě zaťatou čelistí nevyrobí kýžený účinek. Dominic Cooper čili jeho rival nechá herecký výraz zlosyna plně na černé kožené bundě. Dakota Johnsonová coby původní jablko sváru mezi nimi působí jako unylá svatá, což snad nepřenese do své hrdinky erotického hitu Padesát odstínu šedi. A Imogen Pootsové stačí předstírat blonďatého šotka do nepohody.
Závan skutečného herectví přináší pouze Michael Keaton, ovšem jeho postavě posedlého pořadatele tajných závodů vnutili autoři šílená hesla o vášni, umění, válečných vozech bohů. Až se budou rozdávat anticeny Zlaté maliny, celé obsazení Need for Speed se zařadí k favoritům a Paul má v kapse trofej za nejhorší pláč roku.
Nicméně každou vteřinou dává film najevo, že o herce vlastně nestál. Hlavní hrdinové se jmenují docela jinak: Bugatti Veyron Super Sport, Lamborghini Sesto Elemento, Ford Mustang nebo Gran Torino. Řev motorů, kvílení pneumatik, skřípění brzd, nárazy, plameny; to jsou povinné milníky stotřicetiminutové jízdy, zdržované jen ušlechtilým poselstvím. Že za sebou na silnicích nechávají paseku, borci neřeší, ať žije adrenalin!
Naštěstí akce sama obsahuje několik hravějších okamžiků, které si "ohvězdičkuje" i divák žádající od kina jiný typ zážitku než od videohry. Patří k nim třeba letecké navigační manévry s vrtulníkem, skok autem "přes lajny" či tankování paliva z auta do auta během jízdy. Navíc mají podobné scény tu výhodu, že herci, potažmo kaskadéři, musí mlčet, aby si nepřekousli jazyk. Ve srovnání s nanicovatými dialogy nakonec stovky koní pod kapotou zní jako rajská hudba.
3. února 2014 |
