Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Mawer skočil z vily Tugendhat k Mendelovi, nabízí výborný příběh zakrslíka

  12:32aktualizováno  12:32
Brit Simon Mawer proslul bestsellerem Skleněný pokoj o vile Tugendhat. K Brnu se vrací i v ceněném románu Mendelův trpaslík, který právě vyšel česky. Je to výborné čtení.

Britský spisovatel Simon Mawer navštívil vilu Tugendhat v Brně. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Trocha trpělivosti je zpočátku potřeba. Zvláště když seznam kapitol může leckomu znít jako hudba ze vzdálených světů: genom, restrikce, segregace, promotor, recesivita, rekombinace, suprese, terminace řetězce... Navzdory specifickému tématu, odborným pojmům, vzorečkům a poznámkám pod čarou však Mendelův trpaslík čtenáře postupně vtáhne a odmění.

Ostatně list The New York Times ho označil za jednu z nejlepších knih roku a Barbra Streisandová k němu koupila filmová práva. Mawer dokázal z jednoho vědního oboru, genetiky, vystavět metaforu lidského života (a lidského druhu), o němž nerozhoduje Bůh, ale šťastná či zlomyslná náhoda, loterie oplodnění, kombinace genů. Námět o to aktuálnější v tisíciletí, v němž není tak úplně nepředstavitelné, že si jednou za příplatek budeme vybírat barvu očí budoucího dítěte.

Hlavně se na mě nedívejte

S Mawerovým nejúspěšnějším, loňským románem Skleněný pokoj, který získal nominaci na Man Bookerovu cenu, má jeho chronologicky starší kniha (v anglickém originále poprvé vyšla roku 1997) leccos společné. Také Mendelův trpaslík nezapře moravské ozvuky, fascinaci dějinami a skutečnými osudy i výrazné erotické ladění.

Simon Mawer - Mendelův trpaslíkSexuální fantazií je celý román prodchnut, to ona udržuje napětí i v zahuštěnějších pasážích. Funguje o to víc, že to jsou představy povětšinou neuskutečnitelné, jelikož o lásce a ukojení sní hrdina fyzicky postižený, měřítky většinové společnosti odpudivý, nešťastný.

Uznávaný genetik Benedict Lambert je to, co je: "anomálie, mutant, výsledek neblahé shody okolností". Zkrátka trpaslík. "Můj otec na mě nikdy nepohlédl zpříma, věřili byste tomu? Nevybavuji si, že by se na mě za celý můj život jedinkrát přímo podíval. Jeho pohled byl vždycky stočený stranou, jako by mu to umožňovalo předstírat, že si ničeho nevšiml," píše Mawer. Jeho postava je z rodu Oskara Matzeratha (Grassův Plechový bubínek) či Jana Dítěte (Obsluhoval jsem anglického krále), oněch nevyzpytatelných zakrslíků na hranici mezi dobrem a zlem, v jejichž povaze zformovaly vršící se rány a ponížení podivnou směsici síly a zatvrzelosti, píle a pohrdání, toužení a nenávisti. Také Benedict Lambert se nikomu nepodobá, a přesto má chuť žít.

Věčná tyranie genů a třídy

Nedůvěřuje lidem, kteří ho buď litují, nebo si ho oškliví, nedokázal odpustit svým rodičům, kteří na rozdíl od něj byli "normální", ale příliš mu to neulehčovali. Sžíravý, stále opatrný cynik Lambert, posedlý hledáním genu, který mu zabránil růst, žije stažený v ulitě své inteligence a vědy jako neviditelný plaz, který čeká na svou příležitost.

Britský spisovatel Simon Mawer navštívil vilu Tugendhat v Brně.

Britský spisovatel Simon Mawer v brněnské vile Tugendhat (květen 2010)

Z rozmaru dějin, či spíše autora, je vzdáleným příbuzným (pra-pra-prasynovec) brněnského zakladatele genetiky Gregora Mendela, jehož osud tvoří druhou linii románu. Oba, opat Mendel experimentující s hrachem setým i trpaslík Lambert, se snaží předběhnout svou dobu, předložit objev, který posune hranice dosavadního poznání. Ale ani jednomu Mawer nestaví nekritický pomník: Lambert se chvílemi mění v bezcitného hráče s lidským genofondem a Mendelův objev vydláždil cestu i "tyranii genetiky" nacismu, kterou ve střední Evropě posléze vystřídala "tyranie třídního původu".

Řekl to Hitler, nebo Brit?

Autor proplétá minulost a přítomnost, vědu a lásku, cituje Mendelovy dopisy, pohrává si s bližším vztahem Mendela a Leoše Janáčka, tíhne k historickým poťouchlostem. Když třeba popisuje Mendelovo rodiště, sudetské Hynčice (dříve Heinzendorf), jeho vypravěč přemýšlí, proč odtamtud po roce 1945 zmizelo všechno německé. "Češi tomu říkali odsun. Dneska by se tomu řeklo etnická čistka," píše se v románu. S podobnou ironií se ovšem Mawer strefuje i do Němců, Sovětů, Britů i Američanů, kteří roku 1913 zavedli testování inteligence imigrantů na Ellis Islandu, v jehož důsledku byl lidem se sníženou inteligencí vstup do USA odepřen.

Simon MawerNechybí ani rafinovaný čtenářský kvíz: z vět amerického psychologa Henryho Goddarda (1866-1957), britského statistika Karla Pearsona (1857-1936) a propagátora konečného řešení Adolfa Hitlera (1889-1945) máte poznat, kdo je autor toho kterého úryvku. Sedí libovolná kombinace.

Nakonec jednu vedlejší lekci uštědřuje Simon Mawer i české literatuře a autorům, kteří občas lamentují nad pachtěním malého národa a nedostatkem zásadních námětů. Proč zrovna Brit musí napsat dva výborné romány s brněnskou tematikou?

Mendelův trpaslík sice nepůsobí tak efektně jako Skleněný pokoj, ale obsahuje všechno podstatné: rozlet, soustředění, dramaturgii i styl.

Simon Mawer: Mendelův trpaslík
Překlad Lukáš Novák. Kniha Zlín, 278 stran, cena 339 korun
Hodnocení MF DNES: 80 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo...
RECENZE: Nešetří novináře ani sousedy. Boží oko inspiroval Snowden i CIA

Americký spisovatel Barry Eisler si na chvíli odskočil od hrdinů svých knih Johna Raina a Bena Trevena, aby napsal politický thriller Boží oko. Inspiroval ho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.