Divadelní zpracování slavného románu Vladislava Vančury, kterému dodal punc výjimečnosti stejnojmenný film Františka Vláčila, byl očekávanou událostí letošního podzimu.
Hodně velké sousto mohlo vzbuzovat skepsi, zda si s ním tvůrci v pražském Divadle ABC dokážou poradit tak, aby těžkopádný děj zůstal v divadelní formě srozumitelný. Režisér Pavel Khek navíc sliboval, že se spíše než předžvýkanou podobou filmu bude inspirovat původní knihou a znovu do příběhu dostane Vančurovu pověstnou básnickost. Inscenace nakonec dostála obojímu, má děj a umně zapojuje spisovatelův původní text.
Selhává však v poslání, není totiž vůbec jasné, komu má být určena. Komplikovaný a výpravný děj totiž asi nelze zpracovat jinak než s lehkou příchutí muzikálu.
Ač to může znít na první pohled až vulgárně, zde to není odsuzující přístup - právě touhle formou, tedy množstvím davových scén, dramatickou hudbou, dějem odehrávajícím se v několika rovinách zároveň a zpívanými chorály dosahuje Markéta Lazarová potřebné stravitelnosti a přehlednosti. Za tu cenu logicky trochu rezignuje na symboliku a přináší divákovi děj jako na talíři.
Zároveň se však nevyhýbá drastičnosti scén a dobové hrubosti a na pódiu nešetří krví, smrtí a násilím. Většinového diváka zlákaného známým tématem tak už v první polovině nejspíš opět odradí.
Muzikálový přístup a drsná středověká realita je ve stejném kontrastu, jaký nabízí už pohled na titulní plakát představení. I zde křiklavě koresponduje klasické Vančurovo téma s moderně pojatou sterilní fotografií.
Markéta LazarováDivadlo ABC premiéra: 16. listopadu 2013 režie: Pavel Khek hrají: Veronika Kubařová, Tomáš Novotný, Lukáš Jurek, Jiří Schwarz, Jitka Smutná, Evellyn Pacoláková, Diana šoltýsová, Viktor Dvořák a další |
Tvůrcům však nelze vytknout splnění jednoho cíle - dokázali do hry nenásilně vpravit Vančurovu květnatou mluvu pomocí nijak nerušících poznámek na mikrofon. I díky tomu se divák skutečně přenese na bezejmenné zasněžené pláně a do zimních lupičských lesů, aby si znovu prožil slavnou fresku.
Cinkot zvonců, krákání havranů a bušení válečných bubnů dokáže divadelní Markéta Lazarová užít s pozoruhodnou jemností a bez kýče. Hru drží i titulní herecké výkony, i když křehká Veronika Kubařová i hřmotný Tomáš Novotný nedostávají výrazný prostor. Kýžená "audiovizuální dramatická báseň" se skutečně povedla, jen prostě není jasné, pro koho vlastně je.
15. listopadu 2013 |
