Lenka, tehdy Hartlová, začínala s Jiřím Suchým jako mladičká dívka na jevišti divadla Semafor. Dnes patří k nejzajímavějším světovým interpretům, kteří si za základ svého vyjádření vzali jazyk jidiš a židovskou světskou lidovou hudbu, známou pod názvem klezmer. Od ní se ale odráží k svébytnému originálnímu projevu.
O tom vypovídá i album Fray. Obsahuje především zhudebněnou poezii autorů píšících v jidiš, ale také například do angličtiny přeloženou romskou píseň z Osvětimi nebo plně autorský příspěvek zpěvačky.
Hudebně její písně využívají plně typické klezmerové melodiky, od ní se odvozuje i atmosféra celého alba. Oproti žánrovým zvyklostem si ale Lenka Lichtenberg a její koproducent Alan Hetherington vyhráli s aranžmá skladeb.
Většina z nich stojí na základu z netypického přediva polyrytmů indických bubínků tabla, podstatným instrumentem je violoncello, nechybí ani několik dalších nástrojů, spjatých s tradicí jiných než židovských etnik.
I podle jmen hudebníků se sešla při nahrávání pestrá směsice národností, z těch nám nejbližších se sluší zmínit českého jazzového kontrabasistu Tomáše Lišku a Alexandera (housle) a Natalii (piano) Shonertovy, ruské Židy působící v Praze.
Album Fray určitě nepřesvědčí zaryté vyznavače ortodoxního klezmeru, že na jeho postulátech lze stejně jako v kterékoli jiném žánru leccos měnit, aniž by se duch této hudby narušil. Posluchači nezaujatému přinese mnoho příjemných chvil svým na první dojem možná poněkud exotickým, ve skutečnosti i "bez přípravy" plně akceptovatelným zvukem i výrazem.
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
