Lady Gaga a Tony Bennett (Brusel, 22. září 2014)

Lady Gaga a Tony Bennett (Brusel, 22. září 2014) | foto: Reuters

RECENZE: Lady Gaga na albu s Bennettem umí víc než oblékat hovězí

  • 6
Co zprvu vypadalo jako sen šíleného producenta, se nakonec ukazuje jako dobrý nápad. Spojení dvou tak rozdílných světů, elegána swingové éry Tonyho Bennetta se zosobněním provokace a exhibicionismu Lady Gaga, dopadlo na albu Cheek To Cheek nad očekávání dobře.

Tony Bennett & Lady Gaga: Cheek To Cheek (obal alba)

První, co posluchače prostě musí zarazit, ať už k fanouškům Lady Gaga patří, či nikoli, je zřejmý fakt, že extrovertní dáma skutečně umí zpívat. Samozřejmě nejde a asi nikdy nepůjde o zpěvačku v pravém slova smyslu jazzovou, ale jako jednorázový krok představitelky ryzí pop-music do retro stylu, jenž má své zákonitosti a jehož zvládnutí vyžaduje přece jen značnou dávku erudice a vcítění, rozhodně obstojí.

Písničky, které s Bennettem zpívá, patří vesměs do takzvaného velkého amerického zpěvníku, k repertoáru, jenž původně zosobňoval v zemi vzniku popovou a muzikálovou sféru, s postupem času vešel do pokladnice jazzových standardů, z nichž mnohé mají stovky různých interpretací. Jde o skladby takových autorů, jako byli Cole Porter, Irving Berlin, Duke Ellington, George Gershwin či Billy Strayhorn, absolutních es 20. století.

Lady Gaga je lepší v nižších pěveckých polohách a volnějších tempech, což sice neznamená, že by jakkoli měla rozsahové problémy, nicméně tam, kde má hlas více rozprostřít, je z jejího zpěvu stopově cítit křiklavá manýra současného popu.

Lady Gaga

Jisté však je, že Lady Gaga se svým najednou velmi příjemným hlasem nad očekávání dobře zvládá i takovou disciplínu, jakou je skutečné pěvecké swingování. Tedy to, co je samozřejmě už z titulu "výsluhy let" tak blízké Bennetovi. Pochopitelně už nezpívá jako mladík, ale ve svých neuvěřitelných osmaosmdesáti letech, jak jsme mohli vidět nedávno i na pražském koncertě, neztratil nic ze svého charismatu a šarmu.

Je samozřejmě iluzorní představa, že by album přivedlo mladou generaci v nějaké podstatnější míře k jazzu, byť jeho posluchačsky nejstravitelnější variantě. Fanoušci Lady Gaga, nepochybně i ona sama, budou desku vždy brát jako příjemnou odbočku v kariéře dnes osmadvacetileté hvězdy.

Lady Gaga a Tony Bennett

Není také jediný důvod, proč by tomu mělo být jinak, a nelze si představit, že se zpěvačka s tak rozjetou kariérou obrátí k sice kvalitní, ale přece jen klubové a v dobrém slova smyslu konzervativní hudbě.

Stejně tak si fanoušci jazzu asi jen kvůli téhle nahrávce nezačnou zničehonic doma pouštět zpěvaččiny řadové desky a obdivovat její výstřední vizáž. Cheek To Cheek nicméně oběma posluchačským táborům ukázalo, že Lady Gaga umí i něco jiného než si oblékat napodobeniny syrového hovězího.