Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Slobodova Krev je nejlepší slovenský román minulého století

  14:09aktualizováno  14:09
Už za svého života byl spisovatel Rudolf Sloboda považován za slovenského Egona Bondyho. Své romány často pojmenovával tak, aby bylo v jednoslovném názvu písmeno er, to kvůli údernosti. Na jeho posledním románu Krev, který právě vychází v češtině, pracovali dva překladatelé.

Obal českého vydání knihy Rudolfa Slobody | foto: Větrné mlýny

Rudolf Sloboda (1938-1995) studoval filozofii, rubal v dolech, pil a léčil se, uvažoval o Bohu nahlas a intenzivně i tiše v nitru, pořádal bouřlivá setkání v Devínské Nové Vsi, staral se o nemocnou manželku, ve svém zahradním domku žil bez vody a elektřiny.

Slovenský spisovatel Rudolf Sloboda

Slovenský spisovatel Rudolf Sloboda

Geniální diagnostik mužského světa byl obklopený ženami - manželkou, matkou, dcerou, vnučkou. Hranice mezi jeho hrdiny a jeho vlastní duší je v řadě Slobodových románů rozpitá, byla-li vůbec kdy narýsovaná. S oblibou tematizuje celou svou rodinu a její i svoje každodenní zápasy. Větrné mlýny teď vydaly jeho Krev.

V originále vyšla v roce 1991 a mistrovská je v mnoha ohledech. Už jenom fakt, že zásadní politický zlom od komunismu k demokracii Sloboda líčí s minimálním časovým odstupem zcela trefně, nikoli jako nadšenou idylickou cestu k vytoužené svobodě, nýbrž jako cosi, co přišlo příliš pozdě a co možná ani vůbec přijít nemělo, protože stejně nevíme, jak s tím naložit.

Nejlepší slovenský román

Čtyři roky po vydání Krve, která bývá označovaná za nejlepší slovenský román minulého století, spáchal Sloboda sebevraždu - oběsil se na řetězu od jízdního kola, předtím pečlivě zametl piliny vysypané z trámu, který navrtal k zavěšení skoby. Sebevražda je ostatně téma, které Krev okysličuje v každé kapitole.

Hrdinou Krve je hospodář. Dříve výrostek, později na chvíli student, pak dělník, voják. Teď stárnoucí vyléčený alkoholik. Dřív byl zlý a hrubý, jako věrný opilec mlátíval manželku, protože "neúcta k vlastnímu životu implikovala hrubost i k druhým". Hospodář je Slobodovým věrným obrazem, sedí jména příbuzných, je tu dokonce matka Klára, která porodila syna jako velmi mladá a intenzivně ho tloukla i milovala. A její další muži, pak Slobodovy ženy.

Sled obrazů a témat vrší vnitřní boje, filozofické problémy, teologické spory, opravu střechy, útoky Irské republikánské armády daleko v Británii, husitství, zemědělství, marxismus i konflikty se ženou. Na to všechno má hospodář názor podbarvený depresí a skepsí, podaný s cynickým šklebivým humorem, vylíčený bujným tokem vět, které svérázně mísí absurditu, striktní postoj i úzkost a paniku z vlastních chyb.

V jednom momentě knihy stojí hrdina na skále nad vsí a hledí na místo, kam by chtěl dopadnout, až se rozhodne skočit. Má ho přesně vybrané, tam bude sebevražda dobře vykonaným dílem včetně jasně smrtícího dopadu na kamennou desku dole. A existenciální pohled profackuje zmínkou o tom, že sebevražedné sklony v něm podporují i zprávy o kandidátech pro nadcházející volby.

Krev

autor:

překlad: J. A. Pitínský a Ondřej Mrázek

Větrné mlýny, 756 stran, cena 449 korun

Hodnocení: 95 %

Právě život a dílo na hraně dělají ze Slobody velikána. Dokázal psát o Hegelovi stejně hluboce a srozumitelně jako o zednické práci, ač intelektuál a filozof, miloval hospodskou lůzu a v mnohém s ní souzněl, ba ji přeřvával. Na mnoha místech Krve zmiňuje Dostojevského, sám byl spisovatelem jeho formátu. Přitom byl a stále je nedoceněný a pro české čtenáře téměř neobjevený.

Dvojí překlad

Krev ze slovenštiny do češtiny přeložili J. A. Pitínský a Ondřej Mrázek. Protože se dělili o více než sedmisetstránkové dílo, došlo v polovině ke zlomu v toku vyprávění, a přestože oba překlady byly výborné, je výsledné dílo nakonec "předělané" v duchu Pitínského překladu. Je vhodné smeknout před nakladatelstvím Větrné mlýny a jejich slovenskou ediční řadou, jejímž je Slobodova Krev zatím nejzásadnějším počinem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.