RECENZE: Šantaram není rychlokurz inkarnací, jak se může zdát

Je to jedna z nejlepších věcí v kategorii knížek s nejodpudivějším názvem. Jmenuje se Šantaram a kvůli jménu a obálce s indickým motivem vyvolává pocit, že jde o rychlokurz inkarnací pro milovníky hinduismu.

Šantaram Gregoryho Davida Robertse | foto: Nakladatelství Kristian

A navíc je to na dnešní twitterovou dobu pekelně tlusté. Ale kdo knihu otevře, toho pohltí jako kobra králíka. Je to napůl thriller a napůl autobiografie. Jednou větou, jde o příběh australského trestance, který jakožto nejhledanější muž uletí do Indie, kde se stane bombajským mafiánem, a přesto se přitom - nebo možná i kvůli tomu - stane docela dobrým člověkem.

Vede čtenáře až do kanálu Mezitím je lžidoktorem ve slumu, kde taky bydlí, zapadá do opiových doupat nejhorších bombajských brlohů, to když vyhání běsy z hlavy, pere se na život a na smrt s nigerijskými mafiány, bombajskými gangstery i smečkou zdivočelých psů, vyrábí falešné pasy, prožije peklo v bombajském vězení a nakonec si taky zaválčí s Rusy i domorodci v Afghánistánu, protože se příběh odehrává v 80. letech.

Šantaram

80 %

Gregory David Roberts

750 stran

vydal Kristián Entertainment Praha, 2015

Zní to sice šestákově, ale Gregory Roberts zřejmě nějakou část z toho všeho prožil. V Austrálii vystudoval filozofii, a když se mu rozpadla rodina, skončil na heroinu, na který si vydělával jako lupič gentleman přepadáváním bank. Za to dostal skoro čtvrtstoletí v nejtvrdším vězení Austrálie, z nějž za bílého dne utekl rovnou přes hlavní zeď a stal se australským Motýlkem.

To, co popisuje, zní autenticky. K tomu se dopracovali i recenzenti ve čtyřiceti zemích, kde Šantaram od roku 2003 zatím vyšel. Je cítit, že Roberts moc dobře ví, o čem píše. Kdo někdy byl v Bombaji, hned ji pozná už z toho, jak v knize popisuje její smrad, který je zároveň i vůní. Roberts však vede čtenáře až do kanálu: ukazuje z první ruky život na bombajské ulici, korupci, bídu a taky velké srdce Indů, kteří tam žijí.

Uprostřed toho všeho se Šantaram, což je jedno z Robertsových indických jmen, zamiluje a taky najde svého guru, ale nebojte, není to kýč. Naopak je to lekce, že cit, přátelství a oddanost mohou mít za sestry manipulaci a lež a že žumpa, byť jiného druhu, vás čeká obvykle až mimo slum.

Celé je to příběh silný jako smrady Bombaje. Není samozřejmě geniální, Roberts si mohl ušetřit filozofickomravoličné žvanění se svým guru, což je bývalý mafiánský zabiják, jenž se stal šéfem. A taky knihu před prvním vydáním mohl někdo trochu zkrátit.

Ale pořád je to zjevení, protože dneska už nenajdete bichli, kterou byste chtěli číst a číst, až do konce. Autor těchto řádků ji dokonce četl i za chůze po ulici, což se mu nepřihodilo nějakých pár desítek let.

A jenom abyste věřili, že Šantaram není něco, co sepsal od stolu grafoman, který si prohlédl Bombaj s cestovkou a v životě nerozbil ani okno: Robertse zatkli v roce 1990 v Německu za pašování drog, předali ho do Austrálie, kde si odseděl dalších šest let. Potom se vrátil do Bombaje a založil tam dobročinnou nadaci.
Ne že by to byla vždycky nutná kvalifikace, ale v tomhle případě rozhodně ano.