Ty povyšují sice vděčnou, ale už mnohokrát použitou parodii na vyprázdněné televizní show. K tomu slouží scéna Marka Zákosteleckého, rozblikaný a geometricky naporcovaný vnitřek atletického náčiní.
Ze hry Koule |
Výsměch známé olympioničce, majitelce pekárny a bývalé televizní radní, která byla počáteční inspirací, by byl pro Drábka málo, nejde o aktuální reakci, ale o hořkou zpověď, co jsme zač. Režisér balancuje mezi publicistickým divadlem, kabaretem, parodií i groteskou v atmosféře retro stylu 70. a 80. let, k němuž Darek Král napsal muziku v duchu znělek normalizačních estrád, pouťového diska a nejpokleslejšího popu.
Skvostná Pavla Tomicová jako koulařka Milena na začátku v kostýmku chrastí šperky, děsí okolí křupanskou arogancí i dlouhými prsty. Scénu od scény se mění v politováníhodnou osamělou ženu, kouzelnou směs sebelítosti, důležitosti a kýče, jež graduje s železnou logikou v sebeklam, že je "pro naši malou zemičku" něco jako kněžna Libuše.
Z inscenace Koule, inspirované Helenou Fibingerovou a Jarmilou Kratochvílovou. V hlavní roli Pavla Tomicová, uvádí královéhradecké Klicperovo divadlo.
Ať už v klubu seniorů vzpomíná na mindráky dětství, vypráví, "o čem je koule" v provinční tělocvičně, čelí kusadlům afektované Sáry Tlachecí nebo se v lifestylovém pořadu chlubí nevkusným domem. Stejně jako v rozhlasové verzi je však nejdojemnější setkání s běžkyní Radmilou, tiché a bolestné.
Koule nestojí jen na energické a nezaměnitelně tragikomické Tomicové, skvostné výkony v mnoha rolích podávají Jiří Zapletal, Kamila Sedlárová, Zora Valchařová-Poulová, Tomáš Lněnička, Zdeněk Petrák a Isabela Smečková Bencová. Když umírající obří laboratorní myš v jejím podání vypráví, kolik steroidů a dalšího dopingu do ní v laboratoři "naprali", není daleko k slzám.
David Drábek v Mileně stvořil unikátní archetyp českého sebeklamu a kýče, s přesnou razancí, obdivuhodným humorem a nebývalým soucitem, ač jako režisér svůj stín nepřekročil.
Hodnocení MF DNES: 85 %
