Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Dceru za obřízku, zazní v knize Šajlok, to jsem já

  17:55aktualizováno  17:55
Čtenář knihy Šajlok, to jsem já nemusí znát Shakespearova Kupce benátského, kde se postava Shylocka objevuje. Ale měl by mít zájem o tragikomickou neuchopitelnost lidských povah, protože tím se Howard Jacobson zabývá. A smysl pro humor. Bez toho, prosím, do Jacobsonova světa nevstupovat.

Howard Jacobson | foto: ČTK

Jacobson je patrně nejznámějším židovským autorem současné Británie („Říkali mi britský Philip Roth, ale já se považuju spíš za židovskou Jane Austenovou.“). Má Man Bookerovu cenu za Finklerovskou otázku. A v Šajlokovi nechá svého hrdinu, boháče a milovníka umění Struleviče, aby na hřbitově potkal právě Šajloka. Strulevič, už příliš starý na to, aby se něčemu divil, pozve Šajloka k sobě domů a tím rozpoutá jeden z dialogů, na nichž stojí kniha. Vztahy, jejich zákruty a zádrhele, židovská identita navrch. Román je nabitý vtipnými, paradoxními rozmluvami mezi jednotlivými postavami i takovými, které vedou samy se sebou. A to v pěkném překladu Magdalény Potočňákové.

Obálka knihy Šajlok, to jsem já

Obálka knihy Šajlok, to jsem já

Hajlující fotbalista a boj o obraz

Struleviče trápí jeho dcera, šestnáctiletá studentka „performančního umění“, až příliš plná života. On zase trápí ji: s osudovou vehemencí naplňuje představu nesnesitelného „fotra“, který dceru stopuje, vpadá do bytů, kde by se mohla zdržovat, atakuje její nápadníky – ne vždy ty pravé. „Stalo se téměř neměnným pravidlem, že otcové milují své dcery nepřiměřeně,“ glosuje Šajlok. „Otcové budou milovat své dcery přemrštěně a dcery je za to budou nenávidět.“ Strulevičovo sveřepé působení nemůže mít jiný následek, než že si dcera vybere dalšího muže, který podle otce není pro ni, fotbalistu, jenž se proslavil hajlováním na hřišti – v jeho očích vtípkem. Sám se za antisemitu nepokládá. „Zkuste uvést jediný případ, kdy bych dostal žlutou kartu za faulování židovského hráče,“ brání se fotbalista, jenž musí čelit Strulevičovu sžíravému intelektu a překotné životní energii.

Dalším Strulevičovým protihráčem je D’Anton, dobře situovaný Londýňan s citem pro umění. Rozehraje zápas o obraz, který Strulevič koupil. A vzájemné soupeření vede k tomu, že ve hře je Shylockův požadavek z Kupce benátského: za nedodržení smlouvy libra masa z těla dlužníka. Strulevič se spokojí s podstatně menším množstvím tkáně, ovšem při jeho posedlosti židovstvím vlastně není divu, co po fotbalistovi chce: nabídne mu, že jeho dceru dostane, pokud se nechá obřezat. Fotbalistův přítel D’Anton prohlásí, že ho zastoupí.

Šajlok, to jsem já

Autor:

Nakladatel: Práh

280 stran, 279 korun

Hodnocení­: 80%

Myslí to Strulevič vážně? – A myslel to vážně Abrahám, když se chystal zabít Izáka? opáčil by autor. Vír otázek, pochybností, bonmotů a řezavých vtipů pokračuje. Hrdina si je při vší maničnosti značně nejistý sám sebou. I o židovství pochybuje. Spočívá v chození do synagogy? Určitě ne. V sionismu? Rozhodně ne.

V čem tedy? V dialogu s dcerou se nedostane dál než k výrazu „souvislost“, který zní podezřele neurčitě i čtenářovi. Kromě brilantně rozehrané zápletky z Kupce benátského doplněné inteligentními gagy je právě toto velký přínos knihy: vtipně formulovaná nejistota přesahující tázání po židovské identitě. Jacobson míří k nejistotě každého uvažujícího člověka – a to je v době plné hlasů tím sebejistějších, oč méně přemýšlivých, velmi cenné.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo...
RECENZE: Nešetří novináře ani sousedy. Boží oko inspiroval Snowden i CIA

Americký spisovatel Barry Eisler si na chvíli odskočil od hrdinů svých knih Johna Raina a Bena Trevena, aby napsal politický thriller Boží oko. Inspiroval ho...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.