Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Jedna Godzilla, dva rogalisti a dav volající Bože!

  14:59aktualizováno  14:59
Ano, trikově se Godzilla vytáhla, zvláště kdyby ji případný pamětník poměřoval japonským originálem zrozeným před šedesáti lety. Jenže dotyčný pamětník by těžko snesl zvuk či spíše řev novinky, budící fyzickou nevolnost, a slavné 3D by možná rád vyměnil za původní půvab nedokonalosti.

Velkofilm, který ve čtvrtek vstupuje do Česka, je sice ještě pořád pohádka, ale naočkovaná trojkombinací japonské klasiky, hollywoodské kuchařky a technologické revoluce. Navíc plýtvá přívlastky.

Godzilla

USA, 123 min, titulky

Režie: Gareth Edwards

Hrají: Aaron Taylor-Johnson, Bryan Cranston, Elizabeth Olsen, Juliette Binoche

Hodnocení: 65 %

Je cestovatelský, neboť v rozmezí patnácti let vede z Filipín přes Japonsko a Havaj do San Franciska.

Katastrofický, protože kde Godzilla zadupe, nechává rozvaliny.

Ekologický, svět si přece vyžírá, co si jadernými pokusy nadrobil.

A rodinný, jelikož po nejkratší roli v kariéře Juliette Binoche její filmový syn dospěje a jako před lety jeho otec zvažuje, zda chránit svou rodinu, či veškeré lidstvo včetně dětiček a psů, jimiž film hýří.

Bez prezidenta

Ale koho to zajímá, jde se přece na Godzillu! Už první černobílá ještěrka z roku 1954 ničila domy mávnutím ocasu, nyní jen povyrostla, zbarvila se a plynuleji se hýbe. Ve druhém dílu z roku 1955 se poprala s jinou stvůrou, což Hollywood též použil a znásobil: tokající párek příšer připomíná dílem obří kobylky, dílem urostlé rogalisty. Klasický spor vědy a síly - necháme to na přírodě, nebo zapojíme armádu - se prolne do běžné spirály vydírání, napínání, bafání a čekání.

Fotogalerie

Ovšem spirály dobře natočené. Do paměti se vryje město duchů po dávném výbuchu, tsunami v Honolulu, drama na mostě (ač Zrození Planety opic mělo podobný nápad dřív) či noční výsadek, náladou podmanivý, přízračný, člověk je skoro v pokušení říci umělecký. Hudba Alexandra Desplata zosobňuje rovnocennou partnerku praještěra, rozhodně vydatnější než lidské mátohy, jejichž herectví se omezuje na zírání a volání: Bože! Propána! To jsem v životě neviděl!

S charaktery, psychologií, neřkuli vývojem postav se tým režiséra Garetha Edwardse vskutku nezdržuje, a vlastně pro ně nezískává ani sympatie. Jako by veškeré emoce přehrával na nešťastná zvířátka v bratrovražedném evolučním souboji - efektním, ale zdaleka ne tak fascinujícím jako v okouzlené Cestě do pravěku.

Prostě přepočteno na procenta Godzilla, ať se staví na zadní sebevíc, dosáhne jen k solidní řemeslné šedesátce. Pět procent má navíc za tu úlevu, že americký prezident tentokrát zůstal mimo obraz.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.